Článek
Kdo byl Rudolf Fuksa?
Rudolf Fuksa se narodil dne 27. listopadu 1930 v malé obci Motyčín na Kladensku, později se ale s rodinou přestěhoval do Kostelce nad Labem, kde také absolvoval školní docházku a období druhé světové války. Po jejím skončení přijal jeho otec nabídku na přestěhování do vysídleného pohraničí. Rodina se tak přestěhovala do Chrastavy u Liberce a ihned se zapojila do společenského života nově se tvořící komunity.
Rudolf Fuksa popravený ve věku 22 let
Sám Rudolf Fuksa působil v Chrastavě v letech 1947-1948 jako skautský vedoucí a spoluzakládal místní fotbalový klub. V roce 1949 se dobrovolně přihlásil k SNB, předtím ale musel absolvovat vojnu. Po absolvování základního výcviku byl převelen k pohraniční stráži. To samozřejmě nebylo jen tak a Fuksa prošel screeningem s ohledem na třídní původ, vztah k socialistickému zřízení i kontakty se zahraničím.
Od října 1949 do května roku 1950 sloužil v Hojsově Stráži a následně absolvoval čtyřměsíční radiotelegrafický kurz. Poté sloužil jako poddůstojník v obci Nýrsko. Dne 30. června 1951 se ale stalo něco, co pravděpodobně hodně ovlivnilo jeho další smýšlení. Byl totiž obviněn z toho, že ukradl jakési stříbrné mince. V srpnu jej vojenský soud odsoudil na rok do vězení, ke ztrátě hodnosti a koncem kariéry u bezpečnostních složek. Díky odvolání proti rozsudku se ale mohl vrátit ke svému útvaru.
A právě v tento moment se rozhodl k tomu, že překročí hranice a emigruje do Německa. Jako nejlogičtější vysvětlení se tedy jeví strach z ostudy kvůli krádeži nebo strach z vězení. Jiné teorie mluví o neochotě ženit se s dívkou, kterou mu nutili rodiče, nebo třeba o nesouhlasu s režimem jako takovým. Není samozřejmě vyloučen ani souběh těchto důvodů. Ať tak či onak, 6. srpna 1951 se rozhodl k přechodu hranic.
Německo a přechod k CIA
Hranice přešel v Železné Rudě a u německého Zwieslu jej zadržela americká hlídka. Na ústředí CIC (předchůdce CIA) ve Straubinku byl Fuksa vyslýchán, a kromě toho se zde seznámil s dalším emigrantem, Jiřím Hejnou. Oba dva souhlasili se spoluprací s CIC, resp. CIA, a budoucím nasazením v Československu. Otázkou je motivace Rudolfa Fuksy k tomuto kroku, on sám později tvrdil, že šlo o snahu dostat se domů a rozloučit se s rodiči, mohlo jít ale také o snahu urychlit vyřízení žádosti o emigraci.
V této době CIA agenty-chodce vlastně vůbec neškolila, resp. dala jim jen minimální školení. Vysoké ztráty mezi agenty-chodci jsou právě odrazem této počáteční nedůslednosti. Úkolem Rudolfa Fuksy bylo získání šifrovacího klíče používaného právě pohraniční stráží. Měl také navázat kontakt se třemi bývalými pohraničníky, kteří s ním dříve sloužili, a nabídnout jim spolupráci.
Fuksa a Hejna vstoupili do Československa 19. října 1951 s tím, že zpět se mají vrátit o deset dní později. Fuksa s Hejnou na československém území vybudovali mrtvou schránku, Fuksa ale zavrhl plán chodit za bývalými spolupracovníky jako příliš riskantní. Fuksa se potom vydal k příbuzným, což byla zásadní chyba. I s Hejnou zamířil do prostředí, kde bylo vysoké riziko, že jej někdo pozná. Lidé z okolí jeho známých samozřejmě již věděli i o jeho útěku.
Pamětní deska na chrastavském domě Rudolfa Fuksy
S rodiči se nakonec nesetkal, ale v Klatovech jej poznal jeden bývalý člen pohraniční stráže a udal jej. Oba muži byli potom zatčeni šestičlenným oddílem SNB a jejich osud byl zpečetěn.
Rudolf Fuksa i Jiří Hejna byli odsouzeni k trestu smrti. Žádné snahy jeho rodiny o milost již nepomohly. Dne 8. března 1952 byli do věznice zavoláni rodiče Rudolfa Fuksy, aby se se synem naposledy rozloučili a o den později byl Rudolf Fuksa popraven oběšením. Jeho tělo nebylo rodině ani přes opakované žádosti vydáno a bylo vhozeno do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích.
