Článek
Prezident umírá
Na začátku září 1937 se Masarykův již tak špatný zdravotní stav začal zhoršovat. Čtyřiaosmdesátiletý státník onemocněl zápalem plic a ulehl na lůžko. V posledních letech svého života byl Masaryk nemocný poměrně často, a právě zdraví bylo i důvodem jeho abdikace v prosinci 1935. To měl za sebou již mozkovou mrtvici, po níž u něj přetrvávaly problémy s koordinací pohybů, pamětí i komunikací.
Zápal plic v září 1937 se mu pak stal definitivně osudným. V noci ze 13. na 14. září již lékaři konstatovali, že další léčba nemá smysl. Mezi poslední, kteří se s Masarykem mohli rozloučit, patřil i jeho syn a ministr zahraničí Jan Masaryk se sourozenci a dětmi, prezident Edvard Beneš a samozřejmě jeho manželka Hana Benešová. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 ve 3:29 hodin ráno.
Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1928
Pohřeb prezidenta Masaryka
Poté co proběhla pitva, bylo Masarykovo tělo nabalzamováno a vystaveno na zámku v Lánech, tedy tam, kde Masaryk zemřel. Během jediného dne dorazilo do Lán 60 000 lidí i přesto, že v médiích nebylo nijak oznámeno, že jeho tělo bude na zámku vystaveno. Následoval převoz do Prahy. Na Pražský hrad se potom přišlo s Masarykem rozloučit na půl milionu lidí.
Vlastní pohřeb se konal 21. září. Rakev s prezidentem byla vezena na lafetě, která později vezla i rakev s prezidentem Václavem Havlem. Lafetu táhlo šest koní a doprovázelo jí šest vojínů, každý z nich byl jedné z národností občanů Československé republiky. V čele smutečního průvodu jel na koni generál Jan Syrový, který se přesně o jeden rok a jeden den později postavil ve vypjatých dnech mnichovské krize do čela československé vlády. Za generálem kráčel Jan Masaryk a jeho děti. Další v řadě byl potom prezident Beneš.
TGM při setkání s Karlem Čapkem
Průvod zamířil z Pražského hradu přes Mánesův most na Staroměstské náměstí, kde jej čekala symbolická zastávka u hrobu neznámého vojína. Dále se pokračovalo kolem Karlova mostu a Národního divadla na Wilsonovo nádraží. Podle odhadů bylo ten den v pražských ulicích 500 až 750 000 lidí, veškerá doprava byla zastavena a na pořádek dohlížely téměř čtyři tisícovky policistů.
Masarykova rakev byla poté naložena na jeden ze tří plošinových vagónů a vlak vyrazil přes Smíchov a Hostivice do Lán. Také trať, po které vlak jel, lemovaly tisíce lidí. V Lánech byla potom rakev v 19:00 hodin uložena do jednoduchého hrobu, ve kterém prezident osvoboditel odpočívá dodnes.
V roce 1937 se již mezinárodní situace vyvíjela směrem, z nějž bylo patrné, že Československo čekají těžké časy. Pohřeb prezidenta Masaryka byl jasnou demonstrací národní jednoty a odhodlání všech občanů bránit to, co Masaryk o dvacet let dříve vytvořil.
Zdroje informací:
