Hlavní obsah

Odcházení prezidenta osvoboditele. Masarykův pohřeb byl demonstrací národní jednoty

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jan Polák, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Hrobka T. G. Masaryka a jeho rodiny v Lánech

První Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk je dodnes považován za jednoho z největších Čechů. Pro lidi, kteří jej v úřadu zažili, byl ještě významnější. A tomu odpovídal i jeho pohřeb.

Článek

Prezident umírá

Na začátku září 1937 se Masarykův již tak špatný zdravotní stav začal zhoršovat. Čtyřiaosmdesátiletý státník onemocněl zápalem plic a ulehl na lůžko. V posledních letech svého života byl Masaryk nemocný poměrně často, a právě zdraví bylo i důvodem jeho abdikace v prosinci 1935. To měl za sebou již mozkovou mrtvici, po níž u něj přetrvávaly problémy s koordinací pohybů, pamětí i komunikací.

Zápal plic v září 1937 se mu pak stal definitivně osudným. V noci ze 13. na 14. září již lékaři konstatovali, že další léčba nemá smysl. Mezi poslední, kteří se s Masarykem mohli rozloučit, patřil i jeho syn a ministr zahraničí Jan Masaryk se sourozenci a dětmi, prezident Edvard Beneš a samozřejmě jeho manželka Hana Benešová. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 ve 3:29 hodin ráno.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1928

Pohřeb prezidenta Masaryka

Poté co proběhla pitva, bylo Masarykovo tělo nabalzamováno a vystaveno na zámku v Lánech, tedy tam, kde Masaryk zemřel. Během jediného dne dorazilo do Lán 60 000 lidí i přesto, že v médiích nebylo nijak oznámeno, že jeho tělo bude na zámku vystaveno. Následoval převoz do Prahy. Na Pražský hrad se potom přišlo s Masarykem rozloučit na půl milionu lidí.

Vlastní pohřeb se konal 21. září. Rakev s prezidentem byla vezena na lafetě, která později vezla i rakev s prezidentem Václavem Havlem. Lafetu táhlo šest koní a doprovázelo jí šest vojínů, každý z nich byl jedné z národností občanů Československé republiky. V čele smutečního průvodu jel na koni generál Jan Syrový, který se přesně o jeden rok a jeden den později postavil ve vypjatých dnech mnichovské krize do čela československé vlády. Za generálem kráčel Jan Masaryk a jeho děti. Další v řadě byl potom prezident Beneš.

Foto: Karel Čapek, Public domain, via Wikimedia Commons

TGM při setkání s Karlem Čapkem

Průvod zamířil z Pražského hradu přes Mánesův most na Staroměstské náměstí, kde jej čekala symbolická zastávka u hrobu neznámého vojína. Dále se pokračovalo kolem Karlova mostu a Národního divadla na Wilsonovo nádraží. Podle odhadů bylo ten den v pražských ulicích 500 až 750 000 lidí, veškerá doprava byla zastavena a na pořádek dohlížely téměř čtyři tisícovky policistů.

Masarykova rakev byla poté naložena na jeden ze tří plošinových vagónů a vlak vyrazil přes Smíchov a Hostivice do Lán. Také trať, po které vlak jel, lemovaly tisíce lidí. V Lánech byla potom rakev v 19:00 hodin uložena do jednoduchého hrobu, ve kterém prezident osvoboditel odpočívá dodnes.

V roce 1937 se již mezinárodní situace vyvíjela směrem, z nějž bylo patrné, že Československo čekají těžké časy. Pohřeb prezidenta Masaryka byl jasnou demonstrací národní jednoty a odhodlání všech občanů bránit to, co Masaryk o dvacet let dříve vytvořil.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz