Článek
Co je Hladová zeď?
Hladová zeď na pražském Petříně je zachovalou částí původního pražského opevnění. Pochází ze 14. století a jejím hlavním stavebním materiálem je opuka. Ve své původní podobě měla výšku 4-4,5 metru a šířku přes 2 metry. Její celková délka je bezmála 1,5 kilometru a končí až u Strahovského kláštera. V dnešní době je ve zdi vytvořeno několik průchodů, bez kterých by to logicky nešlo.
Pokud se půjdete na Petřín podívat a zeď si prohlédnout, dost možná se stanete svědky scény, v níž bude rodič vyprávět svému zvídavému potomkovi o tom, že císař Karel IV. nechal zeď stavět proto, aby dal lidu práci v době krize a hladomoru. A od té doby se zdi říká „Hladová“. Tato pověst je skutečně hluboce zakořeněná v myslích mnoha Pražanů.
Představa sociálního rozměru politiky Karla IV. je jistě opravdu přitažlivá. A pokud se k tomu přidá naivní představa Václava Hájka z Libočan, který tvrdil, že Karel IV. čas od času natáhl „montérky“ a sám šel dávat cihlu k cihle, dokonale hrdinský příběh je na světě. Realita byla o něco prozaičtější.
Kresba Petřínské zdi ze 17. století.
Jak to bylo s Hladovou zdí doopravdy
Primární důvod vzniku Petřínské zdi byl jiný: šlo o seriózní vojenské rozhodnutí strategického významu. Stavba probíhala v letech 1360–1362 jako součást rozsáhlého projektu opevnění Nového Města pražského. Byť za jeho vlády žily Čechy v míru, Karel IV. přesto usiloval o to, aby Praha patřila mezi nejlépe chráněná města své doby (měl tedy výrazně více rozumu než mnozí lidé dnes). Petřínský vrch tvořil přirozenou dominantu oblasti a jeho opevnění bylo proto logickým krokem pro posílení obranyschopnosti celé oblasti. Zeď měla chránit přístup k Hradčanům a Malé Straně, sloužila jako signální a strážní linie a propojení obranných bodů v kopcovitém terénu. Dobové prameny také samozřejmě hovoří o zdi jako o fortifikačním díle, nikoliv o sociálním projektu.
V pozdějších staletí muselo být ve zdi vytvořeno několik průchodů, třeba kvůli lanovce.
Původ názvu „Hladová“ se obvykle spojuje až s pozdější dobou. Hladomor v Praze sice skutečně vypukl, bylo to ale až v roce 1361, kdy už byla stavba zdi v plném proudu. Podle některých historiků se však označení mohlo zakořenit i v lidové tradici z jiných období, kdy na Petříně skutečně pracovali lidé v nouzi. V každém případě se zdá, že název „Hladová“ vznikl až postupným vrstvením legend, rozhodně ne jako záměr Karla IV. Petřínská zeď je především výsledkem jeho ambice vybudovat moderní, bezpečnou metropoli.
Je ale třeba říct, že strategický význam zdi byl poměrně krátkodobý. Svět se rychle měnil a zeď postupně ztrácela svou vojenskou funkci. Naopak chátrala a stala se spíše zvláštním krajinným prvkem Petřína než aktivní součástí pražského opevnění. Dnes působí romanticky, přitahuje turisty i místní obyvatele, kterým poskytuje krásné výhledy. Symbolický význam zdi tak přerostl ten původní: místo pevnostní linie se z ní stal mýtus a legenda. Tak se na ní běžte podívat.
