Článek
Znáte poslední českou královnu?
Pokud byste si na ulici udělali krátký průzkum, zjistili byste, že jméno posledního českého krále není pro řadu lidí úplně neznámé. Zatímco ale o Karlu I. určité povědomí mezi lidmi panuje, jeho manželka a poslední česká královna je pro většinu lidí neznámá. Touto královnou byla Zita Bourbonsko-Parmská, která svého manžela přežila o 67 let a zemřela 14. března 1989.
Zita, císařovna Rakouska, královna uherská a česká
Zita Bourbonsko-Parmská se narodila v roce 1892 do vládnoucí rodiny tehdejšího Parmského vévodství. Zita byla pátým dítětem svých rodičů a své dětství trávila střídavě v Itálii a na zámku Schwarzau v Rakousku. Během svého mládí se kromě italštiny naučila také francouzsky, německy, anglicky, španělsky a portugalsky, stejně jako byla vychovávána v pevné víře v boha i ve svou povinnost ve službě poddaným.
Významným rokem s pro ni stal rok 1909, kdy se poprvé setkala se svým budoucím manželem, arcivévodou Karlem Habsburským. Tomu bylo v té době 22 let a sloužil jako důstojník v rakouské armádě. Především byl však prasynovcem císaře Josefa Františka I. To mimo jiné znamenalo, že byl od roku 1899, kdy spáchal sebevraždu císařův syn Rudolf, druhý v pořadí v nástupnické linii. Přesto ale nepomýšlel na to, že by na trůn skutečně dosedl. Toto místo náleželo Františku Ferdinandovi d’Este. S tímto vědomím si Zita arcivévodu Karla v roce 1911 brala. Protože se vdávala do rodiny vládnoucí Rakousku-Uhersku okamžitě se začala učit i česky a maďarsky.
Karel po svatbě sloužil u pluku dragounů v Brandýse nad Labem, a právě tam se s ním právě přestěhovala i Zita. Až do své smrti považovala období strávené právě v Brandýse za to nejšťastnější ve svém životě. V roce 1912 se Karlovi a Zitě narodilo první dítě, arcivévoda Otto. Manželský pár měl celkem osm dětí, to poslední se však již narodilo po Karlově smrti. Idylka skončila v létě roku 1914.
Karel a Zita, poslední český král a poslední česká královna
František Ferdinand de Este byl v Sarajevu i se svou manželkou zavražděn a z Karla se rázem stal následník trůnu. Vypukla první světová válka, která se navíc začala po určitém čase obracet v neprospěch Rakouska-Uherska. V roce 1916 František Josef I. umírá, z Karla je císař a český král, ze Zity císařovna a česká královna. Oba se ocitli v situaci na jejímž vzniku neměli žádný podíl, ale která hrozila, že jejich vládu rychle a nemilosrdně ukončí.
Rozpad Rakouska-Uherska a konec královské role
Císař Karel se všemožně snažil dosáhnout pro Rakousko míru a vycházel vstříc i požadavkům jednotlivých národů svého mocnářství ve snaze říši zachránit. To se mu však nepovedlo, v roce 1918 se Rakousko-Uhersko po prohrané válce rozpadlo, a Karel I. byl zbaven vlády ve všech nástupnických státech, Československo nevyjímaje. Sám Karel se oficiálně vzdal řízení politiky, nikdy však formálně neabdikoval.
Karel se Zitou odjeli do Švýcarska, potom co se Československá vláda postavila zamítavě k jejich žádosti o to, aby mohli žít na zámku v Brandýs nad Labem. V roce 1921 se Karel ještě pokusil znovu získat vládu v Maďarsku, avšak bez úspěchu. Britská armáda jeho i Zitu následně deportovala do vyhnanství na ostrově Madeira. Na jaře roku 1922 pak Karel onemocněl a brzy zemřel. Zita potom po dalších 67 let nosila až do konce života pouze černé šaty.
Pozdější život
Zita v následujících letech žila také v Belgii, ve Švýcarsku nebo v Kanadě. I když neměla žádné oficiální postavení a ve všech bývalých zemích Rakouska-Uherska byla považována dokonce za nepřítele, stále se snažila působit ve prospěch těchto zemí. Varovala například před nebezpečím v podobě hitlerovského Německa, a v roce 1943 při setkání s americkým prezidentem Rooseveltem navrhovala vytvořit po válce federaci v hranicích bývalé monarchie, která by tvořila linii obrany proti Sovětskému svazu.
Snažila se také o to, aby bylo Rakousko zahrnuto do takzvaného Marshallova plánu. Do Rakouska jí však byl povolen vstup až v roce 1982. Vídeň svoji bývalou císařovnu přivítala s nadšením. Zita se toužila vrátit také do Brandýsa nad Labem, což jí však tehdejší komunistický režim neumožnil. Zita zemřela 14. března 1989 ve věku 96 let. Pokud by byla naživu o necelý rok déle, dočkala by se pádu komunismu a svůj milovaný Brandýs by mohla ještě jednou navštívit.
Poslední česká královna, Zita Bourbornsko-Parmská je pohřbena ve vídeňské kapucínské kryptě, tradiční hrobce Habsburské dynastie. Její syn Otto potom zemřel v roce 2011.
