Článek
Jak s metrem souvisí asanace pražského ghetta?
V roce 1895 začala Praha s demolicemi v rámci asanace židovského ghetta. Bylo jasné, že Prahu významně změní, a tak se také stalo. Dnes si to již při procházce oblastí Josefova ani neuvědomujeme, ale to, co vidíme kolem sebe, je vlastně novinka a kompletní náhrada starého ghetta. Jsou ale změny, které většina z nás nikdy neuvidí. Společně s asanací se totiž začala budovat také nová kanalizace. A právě zde se začíná psát příběh pražského metra.
Ladislav Rott, syn zakladatele vyhlášeného pražského „obchodu s nástroji a zbožím kovovým“, patřil v této době k velmi váženým osobnostem. A právě v jeho hlavě se zrodil nápad využít aktuální stavební aktivitu k tomu, aby Praha začala budovat také svojí podzemní dráhu. V té době metro fungovalo v Londýně a pokud by Rottův návrh prošel, Praha by se spolu s ním stala skutečným průkopníkem.
Ladislav Rott prezentoval svůj návrh 2. června 1898 v podobě dopisu městské radě. Podstatou jeho sdělení bylo to, že je „vhodný čas nákladem nepatrným zříditi dráhy podzemní“. To bylo sice poněkud přehnané tvrzení, rozhodně bylo ale vizionářské. I v případě, že by se stavba metra „svezla“ s činnostmi v rámci asanace, náklady by byly astronomické. Tomu také odpovídala odpověď Elektrických podniků královského hlavního města Prahy: „pro město Prahu vůbec není možno pomýšleti na dráhu podzemní“.
To však nic nemění na tom, že Ladislav Rott měl celý projekt skutečně promyšlený. Mimo jiné měl i plán budoucího metra. Podle něj mělo mít metro dvě větve. Ta první by vedla po trase Karlín – Petrská čtvrť – František – Most císaře Františka Josefa I. – Rudolfinum – Křížovnický pivovar. Tam by došlo k jejímu spojení s druhou větví v ose Malá Strana – Vinohrady. Metro by dále vedlo do Poštovské ulice (ta se v současnosti jmenuje Karoliny Světlé) a dále do ulice Divadelní, podél kostela sv. Vojtěcha až do Podskalí. Metro si ale na realizaci muselo ještě počkat.
Další plány a realizace
V roce 1926 byla zpracována Studie rychlé městské dráhy „Metro“, kterou lze považovat za první vážně míněný pokus o naplánování podzemní dráhy, která měla mít celkem čtyři trasy. V roce 1938 byl potom vypracován nový koncept. V tomto případě šlo spíše o tramvaj, která bude v centru zapuštěna pod zem. Realizaci projektu ale blokovala válka. Po jejím skončení existovaly snahy o obnovení projektu, ale v roce 1949 bylo rozhodnuto, že bude odložen. Teprve v 60. letech bylo jasné, že bez metra to v Praze prostě nepůjde. V roce 1967 padlo definitivní rozhodnutí o tom, že systém podpovrchové tramvaje je nevyhovující a stavět se bude plnohodnotné metro. K jeho spuštění pak došlo dne 9. května 1974.
