Článek
Vznik pražské záchranky
Psal se rok 1857 a tehdejší ředitel pražské policie, baron Paumann, vytvořil v rámci policejního sboru tzv. Pražský dobrovolný sbor ochranný. Ve chvíli jeho vzniku jej tvořilo 36 dobrovolníků, z nichž byli tři zdravotníci. Ve stanovách sboru se píše, že jeho hlavním úkolem je „ochrániti co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně“.
Členové sboru byli označeni stuhou červenobílé barvy, kterou nosili na levé ruce. V první fázi své existence tedy předchůdkyně dnešní Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy spadala pod policii. Počítalo se nicméně s tím, že sbor bude pomáhat především při požárech, povodních, ale i zraněným obětem zločinu. V neposlední řadě měl potom hrát významnou úlohu v případě válečného konfliktu.
Sbor si velmi rychle vydobyl uznání. Již několik měsíců poté, co byl založen, pomohli jeho členové významnou měrou při velkém požáru Šítkovských mlýnů na dnešním Masarykově nádraží. Také při povodních, které Prahu sužovaly v následujících dekádách, pomáhal sbor velmi významně. V roce 1890 dostal sbor první stálé sídlo. V této době se pražská záchranka zabydlela v dolní části Václavského náměstí. To však nebyla jediná důležitá změna. Sboru byly poskytnuty jeho vlastní kočáry a také malé lodě. Od roku 1890 drželi příslušníci sboru také nepřetržitou službu.
Rozvoj záchranné služby
V následujících letech se sbor několikrát stěhoval a postupně našel své sídlo ve Spálené ulici, v Havlíčkově ulici, nebo na Staroměstském náměstí. Již na konci 19. století pak vedl úspěch pražského sboru k založení podobné služby v řadě dalších měst tehdejší monarchie. Sbor se rozšiřoval, začal využívat novou techniku a nic na tom nezměnil ani vznik první republiky. Velké změny nastaly až s koncem druhé světové války a následným komunistickým převratem.
Jednak bylo během pražského povstání zničeno sídlo pražské záchranky na Staroměstském náměstí, a jednak se dostala pod pravomoc pražského národního výboru. V rámci tehdejšího Československa se jednalo o zcela unikátní věc. Ve většině ostatních měst totiž záchranka fungovala pouze jako součást nemocnic a bylo na ní pohlíženo tak trochu skrz prsty. V Praze šlo o samostatnou organizaci fungující na vysoce profesionální úrovni.
Takhle známe pražskou záchranku dnes
Další významné datum představuje rok 1977, kdy byly zavedeny dvě velké novinky. Tou první bylo založení letecké záchranné služby na letišti Praha-Ruzyně, tou druhou potom zavedení systému, který se používá dodnes. Tím je umístění lékařů do menších a rychlejších osobních aut, které se navzájem doplňují s velkými sanitkami. V dnešní době je pražská záchranná služba špičkově fungující organizací, která poskytuje péči na nejvyšší možné úrovni.
Seriál Sanitka
V letech 1984–1985 se na televizních obrazovkách objevil jedenáctidílný seriál Sanitka režiséra Jiřího Adamce s Jaroslavem Hanzlíkem v hlavní roli. Právě tento seriál dokázal činnost pražské záchranné služby významně zpopularizovat a také zobrazil i fakt, že byla záchranná služba občas trochu přehlížena. Lze říci, že seriál svým způsobem napomohl ke změně jejího vnímání ze strany veřejnosti.
Mezi nejznámější epizody seriálu zcela jistě patří ta, která zobrazovala skutečnou havárii letadla v pražském Suchdole. I když se Sanitka nevyhnula určitým ideologicky podmíněným okamžikům, stala se celkem po právu seriálem, který je dnes označován jako kultovní. V roce 2013 bylo natočeno pokračování s názvem Sanitka 2, které již zobrazovalo práci zdravotnických záchranářů v současnosti.
