Článek
Přemyslovci a otroctví
Česká ekonomika historicky silně těží ze své polohy v srdci Evropy. České knížectví v 10. století na tom nebylo jinak, je ale třeba si uvědomit, že Přemyslovci spravovali rozlohou významně větší celek, než je dnešní Česko. České knížectví se rozkládalo až na dnešní Ukrajinu a zahrnovalo i velké části dnešního Polska.
A právě osa Praha – Krakov byla pro tehdejší ekonomiku naprosto zásadní. Byla totiž součástí obchodní stezky vedoucí z Pyrenejského poloostrova až do Číny a na Kavkaz. Otroci po ní putovali zcela běžně, platilo to v době Velké Moravy (to hrála prim spíše stezka vedoucí na jih k dnešním Benátkám) a samozřejmě i v době Českého knížectví.
Ekonomická realita tehdejší doby tedy byla velice přímočará: čím větší část této stezky daný státní útvar ovládal, tím větší příjmy mu z toho plynuly. Čechy jako takové ale nebyly jen prostorem, přes které karavany s otroky procházely a majitelé sem tam nějakého toho otroka prodaly. Ve skutečnosti se zde s otroky obchodovalo velmi čile.
Praha a obchod s otroky
Obchodníci si na Českém knížectví cenili několika málo komodit, pro které bylo známé a vyhledávané. Jednalo se o včelí vosk, koně a právě otroky. Trh s nimi měl ale jistá pravidla a omezení. V 10. století již byly Čechy formálně křesťanské a prodávání křesťanů do otroctví bylo zapovězeno. A právě proto byly Čechy tak otrokářsky úspěšnou zemí. Knížectví totiž sousedilo s několika pohanskými útvary, které byly ideálním zdrojem otroků. V západní Evropě již bylo pohanů pomálu a do Prahy se proto obchod soustředil.
Otroci se nabízeli na trhu v centru Prahy, snad v okolí dnešního Staroměstského náměstí a zprávu o tom nám zanechal cestovatel Ibráhím ibn Jákúb. Zákazníky byli Arabové, případně Židé, neboť křesťanství samozřejmě otroctví zapovídalo. To ale křesťanům nebránilo v tom, aby otroky prodávali anebo z obchodu inkasovali tučné daně. Přemyslovský stát na otroctví získával více peněz než na daních nebo válkách.
Za vlády Boleslava I. bylo otroctví základním prvkem ekonomiky českého knížectví
Kolik stál otrok?
Uvádí se, že za vlády Boleslava I. bylo v Praze prodáno na 35 tisíc otroků. Největší zájem byl o muže i ženy (spíše tedy chlapce a dívky) ve věku 12-20 let. Jeden otrok stál na pražském trhu zhruba 300 denárů a Boleslav I. zbohatl o nějakých 10 milionů denárů, což odpovídalo několika tunám stříbra. Není proto divu, že Boleslav své územní výboje řídil právě tak, aby ovládl maximální část obchodních tras, po kterých otroci putovali.
A když zmiňujeme Boleslava I., nelze opomenout jeho bratra. Jaký byl jeho vztah k otroctví? Podle legendy jako správný křesťan otroky vykupoval a věnoval jim svobodu. To je jistě romantická představa, ale příliš velkou oporu v realitě nemá. Historici jako Dušan Třeštík se kloní k tomu, že Václav otroky skutečně nakupoval, ovšem pro sebe…
Ano, i na takových základech stojí Evropa a Český stát.
