Článek
Američanka v Německu
V letech 1876 a 1877 studoval budoucí prezident Masaryk na univerzitě v Lipsku. Bydlení mu zajišťovala místní rodina Göringových. Při společných rozhovorech u jídla či čaje bylo často zmiňováno jméno jisté Američanky, Charlotte Garrigue. Ta u Göringových bydlela před Masarykem, konkrétně v letech 1868 – 1871. Také ona byla v té době studentkou univerzity, konkrétně se věnovala hře na klavír. Studium musela ale kvůli chronickému zranění ruky ukončit a vrátila se do Spojených států.
Již ze samotného vyprávění Charlotte Masarykovi velmi imponovala a to přesto, že se s ní zatím nikdy nesetkal. Masaryk věděl, že šlo o sebevědomou ženu s vlastními pevnými názory, která si zakládala na své samostatnosti. To nebylo na konci 19. století vůbec obvyklé a Masaryk pochopil, že se pravděpodobně jedná o velmi výjimečnou osobnost. Chatlotte Garrigue s Göringovými stále udržovala písemný kontakt a na léto 1877 si dokonce naplánovala opětovnou návštěvu Lipska.
Charlotte pocházela z bohaté rodiny, její otec byl majitelem pojišťovny, a proto si mohla cesty do Evropy dovolit. Do Lipska dorazila budoucí první dáma Československa dne 13. června 1877.

Charlotte Garrigue, budoucí první dáma Československa, v roce 1877.
Seznámení Charlotty a Tomáše
V průběhu následujících týdnů se seznámila s Tomášem Masarykem a oba spolu trávili hodně času při návštěvách divadel, koncertů, na výletech nebo při vzájemných diskusích. Neznamená to snad, že by spolu chodili na romantické schůzky, většinou šlo o akce, na které se vydávali ve větší společnosti s Göringovými a dalšími jejich přáteli.
Tomáš Masaryk ale začínal cítit, že Charlotta je skutečně neobyčejná žena, se kterou by chtěl navázat skutečný vztah. To na konci 19. století prakticky znamenalo požádat jí o ruku. Masaryk ale váhal. Důvod byl asi typický, prostě byl nervózní a trochu se bál. Vše se ale změnilo po zážitku na jednom z výletů. Paní Göringová při něm spadla do vody a Masaryk skočil za ní, aby jí zachránil. Sám se přitom ale málem utopil, a právě tato zkušenost, kdy se ocitl skutečně blízko smrti, ho donutila Charlottu o ruku požádat.
Konečně svatba
Sama Chatlotta byla Masarykovou žádostí poněkud zaskočena a trvalo jí více než týden, než na nabídku sňatku kývla. Oba se domluvili tak, že Charlotta odjede domů do Ameriky, Masaryk dokončí svoji habilitační práci a poté přijde na řadu svatba. Vše ale dostalo jiný spád. A opět v tom hrála roli málem tragická nehoda.
Na podzim dostal Masaryk dopis, z nějž se dozvěděl o tom, že Charlotta spadla v Americe z vozu a vážně se zranila. Masaryk proto neváhal, zakoupil si lodní lístek a vydal se do Ameriky. Zde zaúřadovala štěstěna potřetí. Masaryk se z Hamburku do Ameriky plavil na lodi Herder společnosti Hamburg America Line. Šlo o loď z roku 1873, i přes svou relativní novost ale nebyla v dobrém technickém stavu. V roce 1882 potom ztroskotala u mysu Race na východním pobřeží Newfoundlandu.

Charlotte Garrigue Masaryková se synem Janem v roce 1923, těsně před svojí smrtí.
Vraťme se ale k Masarykovi. S ním se Herder ještě naštěstí nepotopil a on tak mohl zjistit, že Charlotta již je v pořádku a svatba stále platí. Když už byl ale Masaryk v Americe, nemělo cenu na něco čekat a 15. března 1878 se v New Yorku vzali. Jak již bylo zmíněno, Masaryk si při ní vzal jméno své manželky a stal se z něj Tomáš Garrigue Masaryk.
Po svatbě zamířili novomanželé do Vídně, kde se oba zapojili do místního společenského života a založili rodinu. Vše potom směřovalo k roku 1918, kdy se z Masaryka stal první prezident Československa a z Charlotty naše „první první dáma“. To už je ale jiný příběh.