Článek
Co se vlastně stalo?
Podstata akce Neptun je poměrně dobře známá. O poznání menší povědomí má ale veřejnost o tom, co bylo jejím skutečným cílem a jak moc to souvisí s dnešním světem. Pojďme si nejprve stručně zopakovat, k čemu vlastně v roce 1964 v tehdejším Československu došlo.
V roce 1963 se na dně rakouského jezera Toplitzsee našly bedny s falešnými britskými librami, které pocházely z doby druhé světové války, konkrétně z nacistické produkce. Tento případ proběhl světovými médii a dozvěděli se o něm i lidé v Československu. Jeden z nich byl i Ladislav Bittman, zástupce náčelníka odboru aktivních opatření státní bezpečnosti. Jednalo se o poměrně nové oddělení, jehož cílem bylo vytvářet dezinformace a politické provokace. Rakouský případ Bittmana inspiroval k naplánování velkolepé dezinformační kampaně.
Jeho nápad se ujal, a navíc začal být realizován ve spolupráci ze sovětskou KGB. Ladislav Bittman byl mimo jiné i potápěč a s Československou televizí začal spolupracovat na pořadu Zvědavá kamera. Před natáčením mělo být prozkoumáno dno Černého jezera na Šumavě. Při natáčení pak byly objeveny čtyři záhadné bedny. Ukázalo se, že obsahují ohromné množství dokumentů z doby války.
Vše bylo silně zmedializováno a na tiskovou konferenci byli pozváni i zástupci západních médií. Novináři se dozvěděli, že v dokumentech figurují jména řady vysoce postavených politiků ze Západního Německa a z Rakouska. O tom, že ve skutečnosti byly bedny s dokumenty do jezera vloženy samotnou Státní bezpečností jen měsíc před „objevením“ a samotné dokumenty pocházely především z moskevských archivů (na mnoha z nich byly poznámky psané azbukou), se svět dozvěděl až po roce 1968. Ladislav Bittman totiž po srpnové invazi emigroval do USA a kromě toho, že americkým tajným službám odhalil řadu informací o československé zpravodajské síti v západních zemích, objasnil i podstatu akce s krycím názvem Neptun. Samotný tento popis nám ale neříká, co bylo cílem zpravodajské operace Neptun.
Čeho měl Neptun dosáhnout
Nejpodstatnější na celé akci není její provedení, nýbrž samotná podstata. StB a KGB chtěly jejím prostřednictvím ovlivnit domácí i mezinárodní politiku v západním bloku. Minimálně v krátkodobém horizontu se to minimálně zčásti povedlo. Zatímco některá jména skutečně patřila bývalým prominentům nebo informátorům nacistického režimu, jiná tam byla dodána uměle. Operace tak měla zasít nedůvěru mezi západními spojenci nebo třeba ovlivnit brzké volby v Rakousku. A skutečně, v západních médiích byla snášena různá obvinění, politici byli diskreditováni, ztratili důvěru veřejnosti apod. Ve chvíli, kdy se ale celá akce provalila, zapůsobila přesně naopak a důvěryhodnost ztratilo Československo.
Pro nás je však podstatná jiná věc. Akce Neptun totiž přesně ukazuje na počátky dezinformačních kampaní, které KGB a posléze ruská FSB pilovala a do dnešní doby piluje k dokonalosti. Řada pravdivých informací, do kterých je vpašována část těch nepravdivých, má způsobit zmatek a vzájemný rozkol v informačním prostoru protivníka. Akce Neptun byla jednou z těch, které přiměly západní zpravodajské služby začít s dezinformacemi tohoto typu počítat. Smutnou pravdou je, že ani po více než 60 letech se jim svobodný svět nedokáže účinně bránit.
