Článek
Válka v severní Africe
Severoafrické tažení bylo velmi specifické kvůli extrémním podmínkám, v nichž probíhalo. Především rychlé opotřebení zbraní, vozidel i dalšího materiálu v prostředí, které trestalo každé zanedbání, hrálo významnou roli pro obě válčící strany. Pouštní písek pronikal do motorů, filtrů a zbraní, což dramaticky zvyšovalo poruchovost techniky. Pneumatiky i pásy obrněných vozidel se ničily na štěrku, maziva ztrácela své vlastnosti a optika i zaměřovače trpěly jemným prachem.
Svoji daň si ale africká poušť vybírala i na lidech. Úmorná vedra, žízeň i časté úžehy srážely bojeschopnost vojáků. Ti si museli nejen pečlivě udržovat filtry i plátěné kryty zbraní, ale musela jim být přizpůsobena strava a lékařská péče kvůli zvýšenému riziku infekcí a také dehydratace. Voda měla v africké válce cenu zlata a plné kanystry i cisterny se staly strategickou komoditou. Vlivem velmi vysokých teplot se skladování vody stávalo obtížným a voda se rychle kazila. A právě zde vstupuje na scénu voda z Čech.
Voda z Klášterce nad Ohří
Klášterec nad Ohří je malým lázeňským městečkem blízko hranic s Německem. V roce 1883 zde byl objeven první ze tří dnes známých minerálních pramenů. Za objev vděčíme sedláku Fickertovi, který si při kopání studny všiml, že voda má zvláštně kyselou chuť. Tento pramen dnes nese jméno Evženie. V pozdějších letech potom přibyly prameny nazývané Městský a nejmladší Klášterecký.
Podrobný výzkum ukázal, že voda z pramenů má blahodárné účinky dané specifickými vlastnostmi jednotlivých pramenů. Vody pramenů jsou využívány jak k pitným kúrám (zejména při poruchách trávení, prevenci močových kamenů, u diabetu apod.), tak ke koupelím. U pramenů Evženie a Městský se navíc zmiňuje i mírně zvýšená přírodní radioaktivita. Již na přelomu století se místní voda prodávala také jako stáčená pod názvem „Klášterecká kyselka“.
Jeden z minerálních pramenů vyvěrajících v Klášterci nad Ohří.
A maršál Rommel?
Jak to všechno souvisí se severní Afrikou, druhou světovou válkou a maršálem Rommelem? Voda z minerálních pramenů v Klášterci nad Ohří má totiž mimo jiné i velmi nízkou kazivost a lze ji skladovat i při vyšších teplotách. Již je tedy pravděpodobně jasné, kam míříme. Právě kvůli těmto svým vlastnostem byla odesílána do severní Afriky, kde sloužila příslušníkům Rommelova Afrikakorpsu.
Po druhé světové válce bylo stáčení pramenů ukončeno a celý lázeňský areál začal chátrat. Některé prameny byly dokonce zabetonovány. Teprve po sametové revoluci se Klášterec začal pomalu probouzet k životu a vy dnes máte opět možnost vyrazit sem a vyzkoušet, jaká je voda, na kterou spoléhal Erwin Rommel.
Zdroje informací: https://www.e-vsudybyl.cz/archiv/lazne-klasterec-nad-ohri-1926/
