Článek
Prostějov a jeho židovská komunita
Historie židovské komunity v Prostějově sahá až do středověku, kdy se sem začali stěhovat první židovští obyvatelé. Místní komunita pak postupně rostla a získávala na významu, takže se město stalo důležitým centrem židovského života na Moravě. Podnikatelské aktivity komunity navíc přinášely prosperitu celému městu.
Židovská obec měla v Prostějově své synagogy, školy, a dokonce i vlastní pohřební bratrstvo. V průběhu historie samozřejmě židovská komunita, stejně jako obyvatelstvo celého Prostějova, procházela vývojem souvisejícím s různými historickými událostmi. Po třicetileté válce žilo například v Prostějově na 500 židů, v roce 1713 již téměř 1400.
Významnou roli hráli prostějovští židé jako podnikatelé, především v textilním průmyslu. Nejen, že díky nim město bohatlo, ale byli to právě židé, kteří přinášeli do města inovace. Ve 20. letech minulého století se např. díky továrně Gustava Sborowitze objevila v Prostějově pásová výroba.
Zvláště vzhledem k budoucím událostem stojí za zmínku, že židovská komunita byla prakticky celá německojazyčná a židovské děti docházely do německých škol. Řada prostějovských židů se také hlásila k německé národnosti. To dokumentuje fakt, že podle sčítání obyvatel v roce 1930 se zde k židovskému náboženství hlásilo 1442 lidí, avšak k židovské národnosti jen 740 lidí.
Prostějovští židé za protektorátu
Židů v Prostějově se samozřejmě dotkl vznik protektorátu a zavádění norimberských zákonů. Nejprve přišlo zbavení možnosti zastávat veřejné funkce, potom řady dalších povolání jako byli lékaři, advokáti apod. Následoval zákaz studia na středních a vysokých školách (ty byly nicméně potom zcela zrušeny i pro české obyvatelstvo), vyhošťování z obecních bytů, zabavování majetku, cenností apod.
Potom přišla povinnost nosit žlutou hvězdu, uzavřena byla synagoga a židovská náboženská obec byla zrušena. Dalším krokem byly potom deportace, nejprve do Terezína a následně dále do vyhlazovacích táborů. Zdokumentovaný je osud 1227 židovských obětí holocaustu z Prostějova, reálně to bylo pravděpodobně až 1600 lidí. Druhou světovou válku přežila skutečně jen hrstka. Po válce se přes pokusy o obnovení židovského života v Prostějově již nikdy nepodařilo navázat na předválečnou dobu, resp. bylo to ještě horší.
Židovské náhrobky k rozebrání
V roce 1943 byl dán nacisty rozkaz zrušit (tj. zničit) i prostějovský židovský hřbitov. Po válce však nedošlo k žádnému pokusu o vytvoření pietního místa. V dnešní době je zde park, kde se venčí psi. Náhrobky ze zrušeného hřbitova je dodnes možné najít po celém Prostějově. Náhrobky tvoří součásti nejrůznějších zídek, jako dlažba, jeden byl dokonce použit jako součást kurníku.
Co z toho plyne? Těsně po válce nebo ještě během ní si lidé poměrně ochotně náhrobky rozebrali a použili je způsobem, který má k pietě daleko. Problému si v minulých letech všimla i zahraniční média a poměrně široce o něm referovala. Lidé dnešní generace mnohdy ani netušili, že jejich předkové použili právě tento „materiál“. Řada z nich ochotně na nápravě spolupracuje, všichni ale ne. Postupem času snad dojde k tomu, že vzpomínka na prostějovskou židovskou komunitu, její význam pro město i její tragický osud dostane pietnější podobu.
