Článek
Za první českou miss vděčíme Francii
Na začátku 20. století se u nás žádné soutěže o královnu krásy nekonaly. Paříž byla ale trochu dále a každoročně se tam pořádala soutěž zvaná Mi-Careme, která nebyla ničím jiným, než soutěží o Miss Paříže. Šlo dokonce o soutěž mezinárodní, neboť byla vždy pozvána dívka z některé z ostatních zemí. Když přišla v roce 1910 řada na Rakousko-Uhersko, naši krajané v Paříži se rozhodli, že na soutěž dostanou Češku.
Nápad se uchytil i u nás, konkrétně ve vlasteneckých kruzích. Nejprve bylo ale třeba nejkrásnější Češku vybrat. V novinách se proto v roce 1909 objevil inzerát, že se hledá „Ideální dívka Čech“. Zájemkyně měly nejprve poslat fotografii a porota, ve které nechyběl ani věhlasný Alfons Mucha, si hlavní kandidátky (nebo jednu hlavní kandidátku, v tomto ohledu si dnes již nejsme jistí) pozvala do nádražní restaurace v Brně. Tam po osobním setkání definitivně rozhodli o tom, která krasavice bude v Paříži reprezentovat českou ženskou krásu. Jinými slovy, zvolili první (byť neoficiální) českou Miss.
Růžena Brožová: Ideální dívka Čech, ročník 1910
Růžena Brožová – první česká Miss
Vítězka soutěže „Ideální dívka Čech“ se jmenovala Růžena Brožová, byla z Brna a v roce 1909 jí bylo 18 let. Růžena Brožová pocházela z herecké rodiny. Její otec byl principálem kočovné herecké společnosti a byl to právě on, kdo jí na základě inzerátu navrhnul, aby se soutěže zúčastnila. Pro něj se jednalo o logický způsob, jak by se Růžena mohla zviditelnit a pomoci si tak v herecké kariéře.
Co se týká vzhledu Růženy Brožové, stačí se podívat na Muchovy obrazy, aby člověk pochopil, proč si ji mistr vybral. Dokonale totiž odpovídala jeho pojetí slovanské krásy. Když byla ale Růžena Brožová zvolena a měla se začít chystat na cestu do Paříže, vyvstaly první problémy.
Organizátoři soutěže „Ideální dívka Čech“ se obrátili na pražský magistrát, zda by nepřispěl na výrobu kroje a cestu do Paříže. Odpovědí bylo rezolutní „ne“. Magistrátu se nechtělo platit za nějaký podobný „nesmysl“, navíc takový, kde se objevuje slovní spojení „česká královna“, byť v úplně jiné souvislosti. České královny přece už dlouho sídlí ve Vídni…
Vlastenecká společnost ale uspořádala sbírku. Na rozdíl od sbírky na stavbu Národního divadla šlo o sbírku skutečně českou a částka se vybrala i bez pomoci císaře. Růženě Brožové nic nebránilo v tom, aby vyrazila do Paříže.
Jak Růžena způsobila ve Francii pozdvižení
Růžena Brožová se ve Francii rozhodně neztratila. Na začátku 20. století byl příjezd dívky z Čech poměrně velkou událostí a již po cestě se na ní do zastávek, kde vlak stavěl, přišly podívat tisíce zvědavců. Slavný deník Le Figaro potom o Růženě napsal:
„Královna krásy z Čech, ze země le Bohéme, jenž je romanticky ztotožňována s představou divoké, méně civilizované země, jejíž obyvatelé žijí svobodným kočovným životem, včera přijela do Paříže. Nedorazila ale v zeleném komediantském voze s oranžovými okenicemi, žádný vousatý stařec nedržel za uzdu hubenou herku. Je krásná jako Pařížanka,“
Během svého pobytu v Paříži obdržela Růžena Brožová několik nabídek k sňatku a sypaly se na ni od mužů dárky v podobě briliantových náramků a dalších šperků. Celou pařížskou soutěž potom s přehledem vyhrála. Není třeba zmiňovat, že v roce 1910 se nekonala žádná promenáda v plavkách, Růžena zvládla okouzlit porotu svým obličejem, a především svým šarmem.
Ještě jednou Růžena Brožová
Triumfální návrat
Z pohledu tehdejších vlasteneckých kruhů se jednalo o fenomenální úspěch a informovat o něm nezapomněli jediné české noviny. Také nabídek na divadelní angažmá měla Růžena více než dost. Jako divadelní herečka se potom také skutečně živila, ale jen do svatby s vojákem Antonínem Opravilem. Poté již zůstala v domácnosti. Růžena Brožová si užila trochu slávy naposledy v roce 1969, kdy byla pozvána do rádia. Zemřela ve věku 84 let v roce 1976.
