Článek
Hoyer nebo Laufer?
O titul prvního přímého přenosu ze sportovního utkání(přirozeně rozhlasového) soupeří dvě události. Naštěstí není třeba se šikovat k obraně Československa coby kolébky evropské sportovní reportáže, obě se totiž udály u nás a o prvenství tak není pochyb.
Nejprve je zde datum 2. srpna 1924. V ten den se na Letné konalo boxerské utkání mezi Františkem Růžičkou a Američanem jménem Rocky Knight. Zápas byl dlouho dopředu vyprodán a lidé se o něj velmi zajímali.
Programovým šéfem tehdejšího Radiojournalu byl Miloš Čtrnáctý, který měl v sobě něco z vizionáře a zorganizoval unikátní akci. Mistra republiky v boxu, Jiřího Hoyera, Čtrnáctý poprosil, aby komentoval zápas do mikrofonu, kterým byl zvuk přenášen ke kbelskému vysílači. Nešel ale do éteru, to nebylo technicky možné. Písaři tam Hoyerova slova zapisovali a teprve následně je hlasatel Adolf Dobrovolný reprodukoval posluchačům. Poněkud komplikovaný způsob přenosu informací ovšem znemožňuje přiřknout této reportáži status prvního evropského sportovního přenosu. I tak se ale jedná o zajímavou kapitolu z dějin sportovní žurnalistiky.
Na skutečně první sportovní přenos bylo třeba si počkat do roku 1926. Dne 3. října se měl v Praze konat zápas mezi SK Slavia a maďarskou Hungarií Budapešť. A z tohoto zápasu už měl jít do éteru první skutečně „live“ komentář. Málem k tomu ale nedošlo. Domluvený hlasatel se totiž nedostavil. Bylo třeba sehnat rychle náhradu. Volba padla na jednoho ze slávistických funkcionářů, jistého Josefa Laufera. Ten se sice vehementně bránil, nebylo mu to ale nic platné.
Josef Laufer, první sportovní komentátor v Evropě.
I když se asi zpočátku cítil trochu nesvůj, brzy se do toho „dostal“ a zrodila se hvězda. Ačkoliv zápas komentoval jako záskok z nouze, nadšení posluchači si žádali víc. A tak se začal Laufer této nově zrozené profesi věnovat profesionálně. Pro generace sportovních fanoušků byl právě on symbolem sportu, stejně jako jsou jím pro nás pánové Záruba či Bosák. Josef Laufer nezůstal jen u fotbalu. Kromě zmíněného zápasu Slavie s Hungarií či finále Mistrovství světa 1934 mezi Československem a Itálií komentoval i hokej a od něj se posluchači dozvěděli o prvním titulu mistrů světa z pražské Štvanice v roce 1947.
A dál?
Ptáte-li se na to, kdy se přidali ostatní, pak slavná BBC naskočila do sportovních přenosů v lednu 1927, když Teddy Wakelam komentoval rugbyový zápas Anglie s Walesem. Rozhlas byl u nás hlavním médiem pro sportovní přenosy až do roku 1955. Tenkrát se totiž odehrál hokejový zápas mezi výběrem Prahy a švédským Leksandem IF. O komentář se postarali Vít Holubec a Josef Valchář. Opět se jednalo o fenomenální úspěch a diváci bombardovali televizi, která mimochodem v té době existovala pouhé dva roky, žádostmi o další přenosy.
Česko, země sportovních přenosů?
Je zřejmé, že Češi milují sportovní přenosy od samého počátku. Možná, že neochota k tomu, aby se společnost vzdala sportovní redakce veřejnoprávní České televize a sport se přesunul na komerční kanály, je jakousi ozvěnou minulosti a ukazuje, že na sportovní přenosy si Češi nenechají sáhnout stejně jako na pivo.
Zdroje informací:
