Hlavní obsah
Věda

Psychiatrické diagnózy a fóbie krále Václava II. by vydaly na dlouhý seznam

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Král Václav II. úřaduje na trůnu

Král Václav II. nepatří do elitního klubu těch nejproslulejších panovníků, stejně tak ale není zcela zapomenutý. Jde přitom o nesmírně zajímavou osobnost, byť to do jisté míry pramení z jeho diagnóz.

Článek

Kdo byl Václav II.?

Budoucí král Václav II. se narodil 27. září 1271 do vskutku „elitní rodiny“. Jeho otcem byl Přemysl Otakar II., později ne náhodou přezdívaný král železný a zlatý, a matkou Kunhuta Uherská. Po dvou dcerách byl prvním mužským potomkem krále Přemysla Otakara II., který jeho narození přijal jistě s velkou úlevou. Problémy měly ale teprve přijít.

V této době se již rozhořely spory mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem Habsburským. Střetnutí Přemyslovců s Habsburky o nadvládu nad středoevropským prostorem bylo nevyhnutelné. Došlo k němu 26. srpna 1278 a dodnes na něj vzpomínáme jako na bitvu na Moravském poli. Na jejím konci byl Přemysl Otakar II. mrtvý a sedmiletý Václav bez otce.

Foto: Josef Mathauser, Public domain, via Wikimedia Commons

Smrt Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli

Václavova matka nejprve oslovila s žádostí o ochranu Otu Braniborského, který se stal Václavovým poručníkem. Ve chvíli, kdy se ale Ota Braniborský začal v Čechách chovat spíše tak, jako by si je snad chtěl přivlastnit, Václavova matka Kunhuta se obrátila na vítěze nad jejím manželem a požádala jej o ochranu. Celá situace vyústila v dohodu, podle které měl po dobu dalších pěti let zůstat Václavovým poručníkem Ota Braniborský s tím, že po uplynutí této doby se Václav ujme vlády. Václav II. se také ve svým sedmi letech zasnoubil s Gutou Habsburskou.

Návrat Václava II. do Čech sice nebyl úplně jednoduchý, Ota se k němu zpočátku příliš neměl a donutil jej až spojený tlak Rudolfa Habsburského a české šlechty. Následovaly ještě další krušné roky nesoucí se ve znamení intrik a bojů o moc. Přesto se Václav II. nakonec ujal vlády a byl králem úspěšným, za nějž se české země rozvíjely a užívaly si období relativního klidu. Václav II. zemřel v roce 1305 na tuberkulózu ve věku 33 let.

Proč ale věnujeme takovou pozornost jeho dětství? Především proto, že takto dramatické dětství se mohlo nemalou měrou podílet i na jeho psychickém stavu v pozdějších letech.

Václav II. a psychiatrický rozklad jeho osobnosti

Jaký byl Václav II. člověk? Z kronik víme, že velmi komplikovaný. V jeho životě se střídala období depresí a únavy s obdobími, ve kterých překypoval aktivitou jak při plnění svých vladařských povinností, tak v osobním životě. Jednou se oddával zbožnosti a pokání, druhý den nezřízeným sexuálním radovánkám (kolik měl Václav II. nemanželských dětí, to je ve hvězdách, ale bylo jich mnoho) a dlouhým pijatikám. Jindy zase sám sepisoval básně.

Co by o někom takovém řekla moderní psychiatrie? Odborníci nejčastěji zmiňují diagnózu nazvanou bipolární afektivní porucha neboli maniodeprese. Právě ona se projevuje pravidelným střídáním euforických a depresivních stavů s tím, že každá tato fáze může trvat několik dní, stejně jako několik týdnů.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Podobizna krále Václava II. ve Zbraslavské kronice

Nedílnou součástí jeho povahy pak byly i fóbie a panická hrůza z mnoha věcí. V první řadě se Václav II. bál koček. Při každém zamňoukání dostal záchvat paniky. Václav II. se také bál bouřek a obecně měl hrůzu se smrti i božího soudu. Sám Václav II. píše i o tom, že se sebepoškozoval, např. si vypaloval ohněm svíčky znamení na lýtkách.

Specifickou fóbií Václava II. byl strach z otravy. Při hostinách ho občas přepadl záchvat strachu a musel si vyvolat zvracení. Jednou to došlo tak daleko, že si Václav II. usmyslel, že prosté zvracení mu nepomůže a jedinou cestou, jak se zbavit veškerého jedu v těle je zavěsit se nohama vzhůru a opět zvracet.

Kde taková sbírka nejrůznějších psychiatrických diagnóz vzala? Už jsme zmiňovali, že částečně jí lze připsat pohnutému dětství, to ale nebude všechno. Je zde totiž ještě rodinná anamnéza. Krále Přemysla Otakara II. můžeme sice označovat za jednoho z největších českých panovníků a krále železného a zlatého, je ale zřejmé, že v soukromí byl agresivním psychopatem v doslovném významu tohoto pojmu. A král Václav I.? Kvůli jeho panické hrůze z vyzvánění zvonů musely být zvony snímány z věží kostelů všude tam, kde přebýval.

Závěr

Václav II. byl např. Františkem Palackým dehonestován a označován za bojácného slabocha, který dával přednost fyzickým rozkoším před vládnutím. Jak s tím jde ale ruku v ruce fakt, že za jeho vlády dosáhlo České království jeden z vrcholů své moci? Václav II. byl zkrátka příliš komplikovaná osobnost, než abychom ho mohli popsat jednou větou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz