Článek
Kdo byl Ibrahim ibn Jakúb
Ibrahim ibn Jakúb se narodil okolo roku 910 našeho letopočtu v andaluském městě, které dnes nese jméno Tortosa. Kvůli jeho arabskému jménu máme občas tendenci brát jej jako Araba, ve skutečnosti se ale jednalo o arabsky mluvícího Žida. Je totiž třeba si uvědomit, že v 10. století byl celý Pyrenejský poloostrov pevnou součástí arabského světa. Jeho původní jméno tak bylo spíše Avraham ben Yaʿakov (Abrahám, syn Jakubův).
Šlo o člověka velmi vzdělaného a pravděpodobně pocházejícího z velmi zámožné rodiny (což byly koneckonců spojené nádoby). V určité fázi svého života se dostal do Córdoby, což bylo hlavní město a sídlo samotného chalífy. V jeho službách udělal velkou kariéru, neboť se postupem času vypracoval na pozici jakéhosi ministra obchodu a do jeho kompetencí spadal domácí i zahraniční obchod i výběr daní. Šlo tedy o pozici nesmírně významnou. Na tomto místě se sluší doplnit, že Židé pracující pro muslimské vládce byli zcela běžnou věcí.
Okolo roku 961 byl potom chalífou Al-Hakamou II. pověřen vedením velké cesty po Evropě. Přesná náplň jeho cesty není známá, ale lze předpokládat, že byla politicko-obchodní, dost možná i „zpravodajská“. V učebnicích dějepisu se občas pro Ibrahim ibn Jakúba objevuje označení „kupec“. To je značně nepřesné a hodně to skutečné postavení této osoby devalvuje.
Putování Evropou
Ibrahim ibn Jakúb začal tedy své putování v Córdobě, z níž vyrazil po zemi do francouzského Bordeaux. Po moři potom doplul do dnešního Dánska a vydal se jižním směrem do dnešního Německa (po cestě prokazatelně navštívil města Rouen, Utrecht a Šlesvik), konktrétně do Magdeburgu. Tam jej přijal císař Ota I., i z toho plyne, že o obyčejného kupce tedy rozhodně nešlo.
Právě z Magdeburgu se Ibrahim ibn Jakúb vydal přes Krušné hory do Prahy, kterou popsal. Jeho spis je tak první ucelenou zprávou o soudobé podobě Prahy. A právě z něj čerpáme naše znalosti o Praze 10. století.
Cesta Ibrahima ibn Jakúba z Córdoby až do Prahy a ještě dál
Praha podle Ibrahima ibn Jakúba
V první řadě si Ibrahim ibn Jakúb všiml, že se Praze hovoří dvěma jazyky. Vzhledem k tomu, že nejprve navázal kontakt s pražskou židovskou komunitou, právě její názvosloví a pojmy přejal. Tyto dva jazyky tak označoval jako „kenaán“ a „aškenáz“. První odpovídá staré slovanštině, druhý němčině.
Co dalšího si cestovatel zapsal? Praha je vystavěna z kamene a vápna, na místních trzích se setkávají „Rusové z Krakova“, Turci (myšleno Maďaři), Židé i muslimové. Praha byla tedy doslova tavícím kotlíkem všech možných národností a křižovatkou obchodních cest. A s čím, že se obchodovalo? S kožešinami, s cínem, se zlatem, s uzdami, sedly, štíty, tkaninami a… otroky. Obchod s otroky v Praze jen kvetl. Zajímavostí je, že jako platidlo se zde používaly jakési tenké šátky. Mince se používaly zřídka, alespoň tak tedy usuzujeme z toho, že jich archeologové našli velmi málo.
Mezi obyvateli převládaly snědé typy s černými vlasy. Prahu pak Ibrahim nazýval Frága a používal i pojem Bújima, což může odkazovat na označení Bohemia nebo to také mohlo znamenat „Boleslavova země“.
To je tedy zpráva Ibrahima ibn Jakúba, díky níž bude mít tento zvláštní emisar chalífy z Pyrenejského poloostrova v naší historii už navždy prominentní místo.
Zdroje informací: https://www.magazinuni.cz/ruzne/eseje-ruzne/ibrahim-ibn-jakub-aneb-fraga-matka-mest/
https://www.stoplusjednicka.cz/zidovsky-vyslanec-ve-meste-fragha-cesta-ibrahima-ibn-jakuba-do-cech-1
