Hlavní obsah
Lidé a společnost

R. A. Dvorský se vždy snažil nevyčnívat, komunistický režim jej stejně uvěznil a zničil

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

R. A. Dvorský se svým orchestrem

První republika byla dobou hvězd. V dnešní době nám na mysli vytanou především hvězdy filmové. Vlasta Burian, Adina Mandlová, Oldřich Nový… Ve své době k nim ale patřil i hudebník R. A. Dvorský.

Článek

Kdo byl R. A. Dvorský

Budoucí hudební hvězda se narodila v roce 1899 jako Rudolf Antonín. Místem jeho narození byl Dvůr Králové nad Labem, a proto dnes známe tohoto hudebníka pod jménem R. A. Dvorský. Svůj pseudonym si později vybral právě kvůli silnému vztahu k jeho rodnému městu. Od dětství tíhnul k hudbě, ke které měl rozhodně vlohy. Hudbu přitom nejen interpretoval, ale též sám skládal.

Rudolf Antonín začal pracovat jako úředník, nebál se ale jít za svými sny a rozhodl se zkusit štěstí v Praze. V Praze sehnal práci redaktora v jednom hudebním nakladatelství a jakožto interpret získal místo v kabaretu Červená sedma, kde v té době hrál i Karel Hašler. Antonín měl úspěch a začal se objevovat i v rozhlase.

Zrození hvězdy

V roce 1924 se rozhodl založit svůj vlastní orchestr jménem Melody Makers a o rok později si změnil jméno podle jména uměleckého a skutečně se stal R. A. Dvorským. Melody Makers posléze vyměnil za Melody Boys, podstatné ale je, že s orchestrem začal být doma i v těch nejluxusnějších hotelích, kavárnách a kabaretech. Z Dvorského se stala skutečná hvězda.

V té době se i u nás objevil také zvukový film, což byla pro Dvorského další příležitost. Jeho písně zazněly třeba ve filmech U poklady stál nebo Dobrý voják Švejk. Dvorský stál v popularitě v jedné řadě s hvězdami filmovými a lidé jej milovali. Dvorský také založil vlastní hudební nakladatelství a vše vypadalo pozitivně. Na obzoru se ale začala objevovat mračna.

Doba okupace, doba kompromisů

Nacistická okupace samozřejmě znamenala pro Dvorského problémy. Jeho repertoár byl z valné části založen na jazzu, z nacistického pohledu se však jednalo o „podřadnou černošskou hudbu“. Nacisté na Dvorského přímo nezaútočili tak, jako třeba na Karla Hašlera, který zemřel v koncentračním táboře, přizpůsobit se ale musel.

Dvorský začal hrát spíše lidové písně, kterým často vytvářel německé texty. Kromě toho také souhlasil s tím, že bude zpívat dělníkům nasazeným v Německu a bude zkrátka loajálním umělcem. Dvorský nikdy nesklouzl ke skutečné kolaboraci, současně ale dodržoval a plnil to, co po něm okupační moc požadovala. V žádném případě nebyl odbojářem. Jeho vztah k okupantům byl zkrátka takový, jako u většiny občanů, jen byl zkrátka jako umělec hodně vidět.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

R. A. Dvorský, vyhlášený elegán

V době okupace si zahrál i ve filmech Kristián nebo Madla zpívá Evropě. V roce 1943 potom dostal těžký zápal plic s tuberkulózou a až do konce války se léčil. Osvobození přineslo Dvorskému jen krátkou úlevu. V druhé polovině roku 1945 a v roce 1946 hrál s americkými orchestry, a dokonce získal s jedním americkým nakladatelstvím smlouvu. Toto šťastné období ale netrvalo dlouho.

Nástup komunistů k moci

První tragédii znamenala pro Dvorského smrt jeho jediného syna, který právě začínal svoji slibnou hudební kariéru. V roce 1948 se navíc k moci dostala v Československu nová totalita, tentokrát ta komunistická. R. A. Dvorský neměl nejmenší snahu proti komunismu vystupovat a doufal, že mu jistá vstřícnost pomůže fungovat i v těžké době, stejně jako za nacistů. Nic z toho ale komunistům nebránilo v tom, aby jej přesto zařadili na seznam svých nepřátel. Důvod byl prostý, Dvorský představoval symbol první republiky a jazz navíc opět upadl v nemilost. Tentokrát to si nebyla oficiálně černošská hudba, z pohledu komunistů to však byla hudba buržoazní.

R. A. Dvorskému komunisté nejprve znárodnili nakladatelství. Musel proto poté pracovat jako obyčejný redaktor. Tušil ale, že u toho neskončí. Ve Spojených státech měl zajištěnu práci a pokud by se mu podařilo uprchnout z Československa, mohl být opět úspěšným.

O útěk se Dvorský skutečně pokusil. Několikrát ale plán, který vypracovali jeho přátelé pracující v Československých aeroliniích, selhal. Dvorský poté ztratil vůli pokoušet se o útěk znovu. Psal se rok 1950 a R. A. Dvorský upadl do depresí. K jeho zatčení se nicméně odhodlal režim až o tři roky později, konkrétně v roce 1953. Jeho proces byl nazvaný „Protistátní skupina R. A. Dvorského a spol.“

Obžaloba byla na svoji dobu poměrně tradiční, zahrnovala pokus o útěk, velezradu i spolčení s americkými imperialisty. Odsouzen byl nakonec na pět let vězení. V něm trpěl tuberkulózou a svoji daň si vybíraly i nemoci dřívější. Ve velmi špatném zdravotním stavu byl v roce 1956 podmínečně propuštěn. Jednalo se však již jen o stín onoho elegána z filmů a pódií. Legendární R. A. Dvorský zemřel v roce 1966 ve věku 67 let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz