Článek
Kdo byl Ludvík Očenášek?
Ludvík Očenášek se narodil dne 4. srpna 1872 v obci Kurovice u Kroměříže. Přišel přitom do rolnické rodiny, avšak brzy začínalo být jasné, že rolník z něj asi nebude. Jeho zájem o techniku se projevil již v dětství a malý Ludvík byl schopen sestrojit si vlastní kolotoč nebo funkční monocykl.
Ludvík Očenášek se nejprve vyučil elektromechanikem a posléze vystudoval průmyslovou školu. Situace rodiny mu nicméně neumožňovala dostudovat i školu vysokou. To mu nicméně příliš nevadilo a sám si založil technologickou firmu, která měla v době největšího rozmachu 150 zaměstnanců.
Jak pršely vynálezy
Srovnávat někoho s Járou Cimrmanem je u nás tradiční klišé, je ale pravdou, že Ludvík Očenášek, je jedním z těch, u kterých je to naprosto v pořádku. Jen výčet jeho vynálezů je skutečně impozantní. Hvězdicový letecký motor patentovaný v mnoha zemích světa, k němu sestrojené největší letadlo tehdejšího Rakouska-Uherska, elektrická lampa s úsporným chodem, hydrodynamický člun, zefektivnění farmaceutické výroby, tlumič na střelnou zbraň… to všechno neslo podpis Ludvíka Očenáška.
Ludvík Očenášek s vnučkami a v sokolském kroji.
Očenášek vlastenec, díl první
Ludvík Očenášek ale nebyl jen vynálezce, byl také český vlastenec a poprvé se to projevilo za první světové války. Vynalezl mimo jiné i vzdušné torpédo, rozhodně ale neměl v úmyslu jej poskytnout rakousko-uherské armádě. Naopak, Očenášek udržoval styky s tzv. Maffií, tedy českým domácím protirakouským odbojem. Skrze své kontakty dostal vzdušné torpédo k západním spojencům a ti jej skutečně začali na frontě využívat.
Největší odbojový „majstrštyk“ se mu ale povedl v jiné oblasti. Dokázal totiž odhalit trasu telefonní linky spojující rakouské Ministerstvo války ve Vídni a německý generální štáb v Berlíně. Tuto linku potom „napíchl“ a odposlouchával. Získané informace potom předával na západ. Jednalo se o naprosto fenomenální úspěch a extrémně důležitou odbojovou akci.
Doba první republiky a pokusy s raketami
Již v roce 1918 prováděl Ludvík Očenášek pokusy s raketovou technikou založenou na střelném prachu. V roce 1930 potom provedl na Bílé hoře vypuštění několika svých nosičů s reaktivním pohonem, přičemž některé dosáhly výšky až 2,5 kilometru. Ve třicátých letech spolupracoval s československou armádou a stal se natolik populárním, že řada lidí uvěřila fámě, že se chystá vydat na Měsíc.
Současně je ale třeba říct, že Ludvík Očenášek patřil k těm geniálním vynálezcům, kterým se při podnikání nedařilo (to ostatně platí i pro Járu Cimrmana). Několikrát musel vyhlásit bankrot, a i přes úžasné výsledky nikdy nezbohatl.
Očenášek vlastenec, díl druhý
Za druhé světové války se i přes svůj pokročilý věk opět zapojil do odboje, tentokrát proti nacistům. Neváhal se ani postavit na barikády během Pražského povstání a v boji byl těžce raněn. Z těchto zranění už se nikdy plně nezotavil a v roce 1949 zemřel.
Ludvík Očenášek je skutečně pozoruhodná osobnost a kdyby se o narodil za oceánem, pravděpodobně bychom o něm měli natočeno několik hollywoodských velkofilmů. Za fakt, že je dnes pro mnoho lidí naprosto neznámý může asi i fakt, že se k němu komunistický režim nijak nehlásil, a naopak se jej snažil z historie spíše vymazat. Nyní si jej ale naštěstí můžeme připomínat bez jakýchkoliv problémů.
