Článek
Historie rodných čísel v Československu
Před rokem 1948 neexistoval v Československu jednotný a centrálně evidovaný systém identifikace obyvatelstva. Identifikační údaje se opíraly především o matriční záznamy, kde se kromě jména a data narození uváděly i další informace. To však bylo pro potřeby rostoucí státní správy, ale i armády a systému sociálního zabezpečení, stále více nepraktické, nepřesné a nedostačující.
Již v roce 1946 došlo ale k zavedení prvního číselného identifikátoru občana. Bylo jím číslo pracovní knížky. O dva roky později, tedy v roce 1948, začaly být lidem starším 15 let vydávány občanské průkazy. Jejich číslování převzalo systém pracovních knížek v tom smyslu, že majitel pracovní knížky dostal občanský průkaz se stejným číslem.
K zásadní změně došlo v roce 1953, kdy bylo rozhodnuto o tom, že dojde k oddělení čísla občanského průkazu a nového identifikátoru potřebného mimo jiné pro potřeby sociálního pojištění. Zrodilo se rodné číslo tak, jak jej známe dnes a používat se začalo od roku 1954.
Rodné číslo se skládá ze dvou částí, jedna je před lomítkem a druhá za ním. Šestice čísel před lomítkem je dána datem narození s tím, že k prostřednímu dvojčíslí udávajícímu měsíc narození, je u žen přičteno číslo 50. Za lomítkem je potom třímístné pořadové číslo narození v daném dni doplněné o kontrolní číslici.
Jinými slovy: z rodného čísla toho lze hodně vyčíst, konkrétně datum narození a pohlaví. To mělo v době vzniku rodného čísla své opodstatnění, dnes je to v „době digitální“ naopak zdrojem kontroverze.
Kritika rodného čísla
Kritici upozorňují na to, že informace, které lze z rodného čísla vyčíst, mohou napomoci přesněji cílit útoky typu phishing či vishing. S tím, jak je umělá inteligence stále přístupnější a výkonnější, objevují se také obavy z toho, že rodné číslo, které je částečně odvoditelné z jiných dat (a naopak), bude AI sloužit jako indicie k propojování osob a informací o nich. Ty mohou mít např. podobu nákupních zvyklostí, aktivit v kyberprostoru apod.
V roce 2023 se proto objevil návrh na nahrazení rodných čísel novým indentifikátorem, který bude náhodně generovaný a nebude v sobě obsahovat žádné další informace. Extrémní náročnost a nákladnost přechodu na nový systém ale tyto snahy minimálně prozatím uložila k ledu. V této souvislosti je zajímavé upozornit na to, že v budoucnu bude přechod na nový systém tak jako tak nevyhnutelný. I kdyby nás totiž osobní data a jejich zneužitelnost vůbec nezajímaly, v roce 2054 už začne být první dvojčíslí stejné jako dvojčíslí prvních rodných čísel z roku 1954. Do té doby se proto bude muset systém změnit.
Identifikátor, podle kterého je možné občana jednoznačně identifikovat, má v té či oné podobě většina vyspělých zemí světa. Rodné číslo v této podobě je pak věcí České republiky a logicky také Slovenska, s nímž jsme v době zavedení rodných čísel tvořili jeden stát.
