Článek
Historie rozhlasového vysílání u nás
Pro začátek si zopakujme, že historii rozhlasového vysílání u nás máme spojenou především s prvním rozhlasovým vysíláním v roce 1919 z Petřínské rozhledny, nebo se začátkem pravidelného vysílání v květnu 1923. Rozhlas se postupně stal významným médiem, skrze nějž konzumovaly informace i zábavu statisíce lidí.
Byl to právě rozhlas, který lidem zprostředkoval tragické zprávy z let 1938 či 1939, stejně tak ale umožňoval spojení se zahraničím v době, kdy se právě tam upínaly naděje národa. Rozhlas byl významným médiem i po druhé světové válce, otěže jeho kontroly však převzal komunistický režim. V této době byla nicméně zavedena také jedna rozhlasová zvláštnost, na kterou pomalu zapomínají i mnozí pamětníci. Jedná se o tzv. „dráťák“, tedy rozhlas po drátě.
Další možná podoba rozhlasu po drátě oba reproduktoru k rozhlasu po drátě
Co byl rozhlas po drátě?
Rozhlas po drátě byla vlastně kabelová síť přenášející rozhlasové vysílání, která byla zavedena do desítek tisíců bytů, ale také do škol, nemocnic a dalších objektů. Po kabelu bylo možné šířit jednu jedinou stanici, vysílání ale fungovalo i ve chvíli, kdy byly přerušeny dodávky elektrického proudu. V bytech byl většinou připojen na jednoduché reproduktory neurčité barvy s jedním jediným ovládacím „knoflíkem“.
Motivací pro vytvoření takového systému byla v roce 1953 již naplno zuřící studená válka. Mělo se jednat o nerušitelné vysílání, skrze nějž by bylo možné spolehlivě šířit informace v případě válečného konfliktu, kdy by bylo normální vysílání rušeno nepřítelem.
Inspirací pro zavedení takového systému v Československu bylo vysílání, které se za války po drátě šířilo do obléhaného Leningradu. V Sovětském svazu byl potom tento systém zaváděn ve velkém. U nás byl zaveden nejprve v Unhošti, poté následovalo Kladno a části Prahy.
Co se vysílalo?
Jak již bylo řečeno, po drátě se šířila jediná stanice, která se lišila v závislosti na geografické poloze. Praha, Plzeň, Brno, Bratislava… A co jste si mohli poslechnout v případě, že jste si rozhlas po drátě zapnuli?
Ráno to byla rozhodně rozcvička, po níž následovaly zprávy a ve všední dny nechybělo vysílání pro školy. Po celý den se potom ve vysílání objevovaly budovatelské písně či jakási publicistika v komunistické režimní podobě. Odpoledne šlo vysílání pro vojsko. Pokud by bylo možné ve vysílání najít něco, co lze označit jako „poslouchatelné“, šlo by asi o „Hajaju“ v podání Vlastimila Brodského či občasnou reprodukci vážné hudby.
Svůj hlavní úkol plnil „dráťák“ jednou jedinkrát, v srpnu 1968. I ve chvíli, kdy již běžné vysílání neběželo, po drátě se stále vysílalo. Rozhlas po drátě vysílal i po roce 1989 a vydržel ještě dalších deset let. Definitivní konec systému přišel v roce 1999. A co vy, pamatujete si na „dráťák“?
