Článek
Bukov 1947
Od konce druhé světové války uplynuly jen dva roky a Ústí nad Labem mělo druhou největší tramvajovou síť v celém Československu. Tramvaje zde rozvážely cestující z centra Ústí nad Labem nejen do jeho okrajových částí, ale i do blízkých okolních obcí. V neděli 13. července 1947 se desítky obyvatel Ústí nad Labem rozhodli využít volného dne a vyrazit na výlet do nedaleké Telnice v Krušných horách.
Telnici spojovala s okrajovou částí Ústí nad Labem, s Bukovem, linka číslo 1. Standardní kapacita vozu na této lince byla 88 lidí. Tohle nedělní odpoledne vyrazilo na výlet opravdu hodně lidí, najednou tak tramvaj vezla nikoliv 88, ale 140 osob. V dlouhém klesání v oblasti Bukova již řidič nebyl schopen tramvaj zpomalit a ta stále nabírala rychlost až najela do výhybky rychlostí 70 km za hodinu. Lidé v tuto chvíli již věděli, že se řítí do neštěstí. Dva cestující proto z vozu v této rychlosti vyskočili, oba utrpěli těžká zranění, na rozdíl od mnohých jiných ale přežili.
Když tramvaj na výhybce vykolejila, naklonila se na dvě kola a narazila do sloupu trolejového vedení. Ten v tuto chvíli zafungoval doslova jako otvírák na konzervy a tramvaj po většině délky rozpáral. Druhý vůz byl z kolejí přímo vymrštěn a dopadl na další tramvaj na vedlejší kolej. Celková bilance nehody byla naprosto devastující. Přímo při nehodě zemřelo 19 lidí, dalších 11 potom v nemocnici nebo při převozu. Dalších 45 lidí utrpělo těžká zranění, 31 lidí zranění lehká. Vyšetřování určilo jako jediného viníka řidiče tramvaje, který byl jednou z obětí. Dnes již v Ústí nad Labem tramvaje nejezdí, od roku 2007 ale připomíná neštěstí památník.
Památník obětem tramvajové nehody z roku 1947
Praha 1965
V ulici Chotkova vedoucí od dnešní stanice metra Malostranská nahoru k Pražskému hradu se stala tramvajová nehoda již v lednu 1923. Šlo o jednu z prvních závažných nehod pražské tramvajové dopravy a zraněno při ní bylo 15 lidí. To nejhorší mělo ale teprve přijít. V pondělí 31. května roku 1965, kolem páté hodiny ráno, jelo v tramvaji číslo 2 asi 80 lidí. Většinou šlo jistě o lidi jedoucí do práce po příjemně stráveném víkendu. Řidička si však neuhlídala mezi zastávkami Hrad a Chotkovy sady rychlost.
Ve chvíli, kdy tramvaj vjela do výhybky se zadní vůz vykolejil a převrátil na bok. Zastavil se až po několika desítkách metrů. Na místě zahynuly dvě osoby, tři další v nemocnici, šestnáct dalších lidí bylo zraněno těžce, přes 50 lehce. Na vině byla řidička, která měla za sebou celou noční službu. Možná i to se podepsalo na její neschopnosti vyřešit nastalou situaci, při které zvolila špatný postup brždění.
Praha 1982
Nejhorší tramvajová nehoda v historii pražské hromadné dopravy se odehrála ve středu 17. února 1982. Asi ve tři čtvrtě na pět odpoledne projel vůz linky 31 výhybkou na trase mezi Spartou a Špejcharem. Výhybka zůstala v přehozené poloze čehož si ovšem nevšiml řidič vozu linky 26, který stejným místem projížděl asi o dvě minuty později v jiném směru. Ve velké rychlosti proto vjel do špatně nastavené výhybky což způsobilo vykolejení obou vozů. Tramvaj se převrátila, klouzala po boku asi deset metrů, poté narazila do zábradlí a pouliční lampy. Tramvaj též vrazila do jednoho osobního auta.
Při nehodě zemřelo celkem sedm osob včetně jednoho pětiletého dítěte, dvanáct dalších bylo těžce zraněných a 43 lidí utrpěli těžká zranění. Vyšetřování ukázalo, že tramvaj číslo 26 jela příliš vysokou rychlostí do výhybky vjela rychlostí 40 až 45 km za hodinu, zatímco maximální povolená rychlost byla na tomto úseku pouhých 15 km za hodinu. I v tomto případě byl za viníka nehoda označen řidič tramvaje.
