Článek
Setkání císaře a krále
Mariánské lázně patří i dnes k oblíbeným střediskům, kam se sjíždějí lidé z celého světa. Právě sem, do kulis západočeského lázeňského města, se v srpnu roku 1904 sjeli dva panovníci. Jejich osobní setkání mělo širší mezinárodněpolitický význam, nešlo jen o zdvořilostní schůzku. O čem tedy jednali? Víme to vůbec?
Anglický král Edward VII. byl častým hostem v různých evropských lázních a Mariánské Lázně navštěvoval opakovaně. Město mu vyhovovalo nejen svým klimatem a léčivými prameny, ale i svojí kosmopolitní atmosférou.Líbilo se mu právě to, že se zde přirozeně potkávali diplomaté, aristokraté i politici z různých koutů Evropy.
Pro Františka Josefa I. to bylo přesně naopak. Cesta do lázní byla v jeho životním stylu doslova výjimečný moment. Císař byl totiž známý svou asketickou životosprávou, přísným režimem a omezeným cestováním. O to větší pozornost jeho rozhodnutí přijet právě do Mariánských Lázní přitahovala. Nešlo ale o žádnou náhodu.
Anglický král se s císařem setkal v Bad Ischlu a nabídl mu naopak přijetí v Londýně. František Josef I. ale neměl cestování moc rád, o to méně v době, kdy už se u něj začaly ozývat různé zdravotní neduhy. Je třeba si uvědomit, že mluvíme o roce 1904, kdy mu bylo 74 let a na trůně byl už přes 55 let. Císař se proto rozhodl navštívit krále nikoliv v Londýně, ale v Mariánských lázních.
Svým způsobem šlo na setkání nahlížet i tou optikou, že „domácím“ byl král Edward a „hostem“ císař František Josef I. Koneckonců, král zde byl „pečený vařený“, zatímco František Josef navštívil „Mariánky“, které byly součástí jeho monarchie, jen jednou na malou chvíli, a to ještě v roce 1847.
Britský král Edward VII.
O čem spolu mluvili?
Ačkoli setkání v Mariánských Lázních nemělo formu oficiální státní návštěvy, jeho význam spočíval právě v této neformálnosti. Panovníci spolu rozmlouvali v relativně uvolněném prostředí lázeňských rezidencí a při vycházkách městem. Podle dobových svědectví se hovořilo především o otázkách stability v Evropě, o vztazích Rakouska-Uherska k Německému císařství a o situaci na Balkáně. Připomíná vám to něco? Samozřejmě, šlo o otázky, které se o deset let později ocitly uprostřed pozornosti celého světa.
Setkání obou panovníků proběhlo v době, kterou lze označit jako „klid před bouří“. Rakousko-Uhersko se nacházelo ve složité situaci na Balkáně, kde se postupně prohlubovalo napětí mezi slábnoucí Osmanskou říší a ambicemi slovanských států. Velká Británie mezitím pod Edwardem VII. aktivně hledala nové diplomatické vazby a snažila se zmírnit izolaci, do níž se v předchozích desetiletích dostala.
Z dnešního pohledu se může setkání Františka Josefa I. a Edwarda VII. jevit jako epizodní událost bez přímých důsledků. Ve skutečnosti se ale probíraly otázky, které už Evropu pomalu postrkávaly směrem k první světové válce. Bohužel, ani v Mariánských lázních nenalezli oba státníci způsob, jak tento směr změnit.
