Článek
Německé zadání
Na začátku 40. let, tedy v době tzv. protektorátu, dostala automobilka Tatra, v té době oficiálně Ringhoffer TATRA, a. s., zakázku od německé armády na vývoj nákladního automobilu vhodného pro nasazení na východní frontě. Hlavní důraz měl být kladen na vysoký výkon, který by umožnil nasazení vozu v oblastech bez zpevněných cest a za podmínek extrémních mrazů. Vzhledem k nedostatku konstrukčních materiálů nebylo dbáno na odolnost a životnost vozu v boji. Vše šlo dokonce tak daleko, že kabina byla tvořena dřevěným rámem pobitým plechem.
Konstruktéři TATRY vzali jako základ podvozek z modelu Tatra 81, na nějž přidali pohon přední nápravy a v neposlední řadě také výkyvné polonápravy, což byl ve své době skutečný unikát. O pohon se staral naftový dvanáctiválec o objemu 14,8 litru chlazený vzduchem. Nosnost byla nejprve 6,5 tuny, posléze 8 tun.
Německé armádě se vůz osvědčil, a do konce války bylo vyrobeno více než 900 kusů. Po válce fungovala TATRA chvíli pod nucenu zprávou Rudé armády, posléze byla na jaře 1946 znárodněna a vznikl Národní podnik Tatra Kopřivnice. Model 111 se vyrábět nepřestal, naopak jej čekala zlatá éra.
TATRA 111 po druhé světové válce
Do roku 1962 bylo vyrobeno celkem 33 691 kusů Tatry 111 a bez ní si prakticky nelze představit budování všech velkých staveb od 50. do 70. či 80. let. Ať již šlo o budování přehrad Vltavské kaskády nebo velkých pražských sídlišť, Tatra 111 se na nich podílela měrou vrchovatou.
V průběhu let 1945-1962 vznikla celá řada nejrůznějších variant Tatra 111. Kromě klasických sklápěček šlo o cisterny, jeřáby, tahače, a dokonce i o autorypadla. Mezi zákazníky patřila samozřejmě i československá armáda, která využívala především cisterny a valníky. Mimochodem, poslední Tatra 111 byla ze stavů Armády České republiky vyřazena až v roce 1993.
Významným uživatelem Tatry 111 byla i Československá armáda. Poslední exemplář byl z armády vyřazen v roce 1993.
Tatra 111 se také velmi prodávala na zahraničních trzích. Vozy mířily jak do Evropy, tak mimo ni. Mezi země, kde se Tatra 111 používala, patřily Francie, Itálie, či Španělsko, ale také Brazílie, Čína, nebo Jižní Afrika. Tatra 111 uspěla také v Sovětském svazu. Na Sibiři, ve městě Susuman, stojí dokonce pomník tomuto československému vozu. Jako jeden z mála byl totiž schopen fungování i ve čtyřicetistupňových mrazech.
Sériová výroba Tatry 111 byla ukončena v roce 1962 a nahradila ji Tatra 138. Právě ona, nebo legendární Tatra 815 jsou dnes veřejnosti známější. Může za to fakt, že se s nimi lidé vídali a vídají přece jen častěji i to, že Tatra 815 se stala legendární díky svým úspěchům na Rallye Dakar. Tatra 111 ale zůstává dodnes legendou a možná i vy bydlíte v domě, který pomáhala stavět.
