Článek
První zdobená vajíčka mířila do hrobek
Barevná nebo jinak zdobená vejce znali již lidé ve starověkém Egyptě stejně jako v Persii či v Sumeru. Vajíčka si tam ale lidé neschovávali na zahradě, nýbrž byla vkládána do hrobek vysoce postavených lidí včetně tehdejších vládců. A stejné to bylo i v antice.
Nejstarší hrobky, kde byla malovaná vejce nalezena, pochází z doby 2500 let před naším letopočtem. Specialitou je však pštrosí vejce ozdobené rytinami, které vzniklo v Africe již před 60 000 lety. Lze tedy předpokládat, že vejce sloužila našim předkům jako plocha, na kterou mohli umístit svá umělecká díla.
Barevná velikonoční vajíčka
V obdobích, kdy vejce mířila do zmíněných hrobek, se již pravděpodobně stala vejce symbolem nového života a znovuzrození. Tuto symboliku ochotně převzali i první křesťané. Ti si vejce barvili na červeno, což mělo symbolizovat Kristovu krev prolitou při jeho ukřižování. Vejce samotné potom symbolizovalo jeho zmrtvýchvstání a znovuzrození. V následujících staletích tuto symboliku církev oficiálně přijala.
Další osud Velikonočních vajec
Další význam získala barvená vejce v následujících staletích, kdy se vytvořila pravidla půstů a dalších rituálů souvisejících s Velikonocemi. Velikonocím předcházel půst, při němž bylo zapovězeno jíst nejen maso, ale i mléčné výrobky, a právě i vejce. Slepice na to však nebraly ohledy a po dlouhé zimě se opět pořádně opřely do snášení vajíček. Pro tehdejší hospodáře a hospodyňky byla proto na místě otázka co s vejci udělat, když není možné je sníst. Bylo potřeba je odlišit od vajec čerstvých. A jejich barvení se k tomu dokonale hodilo. Zde už se tedy dostáváme do období, která nám nejsou časově tak vzdálená.
Postupem času se z vajec stalo také jakési platidlo, kterým mladé dívky obdarovávaly koledníky s pomlázkou, což je druhý typický velikonoční zvyk. V některých oblastech přitom záleželo i na tom, jaké vejce dívka mládenci dala. Zatímco červená vajíčka naznačovala lásku (dívky je proto rozdávali jen objektům svého milostného zájmu). Zelená vajíčka značila přání štěstí a všeho nejlepšího, fialová znamenala, že dotyčný má u dívky stále naději, žlutá však znamenala opak. Tato barevná šifra ale samozřejmě mohla nabývat různých podob v závislosti na kraji nebo dokonce konkrétní vesnici.
Zdobení velikonočních vajíček může být rozmanité
Barvení velikonočních vajec rozhodně není jen česká záležitost. Například v sousedním Německu je velmi populární zvyk, spočívající v tom, že o velikonočních svátcích schovává zajíček barvená vajíčka na zahradě, kde je poté hledají děti. Tento zvyk se přenesl i k nám, a i u nás je hojně rozšířený.
I když se vajíčka barví v zemích skoro celé Evropy, některé z těch českých jsou známé po celém světě. Máme na mysli například takzvané Borkovanské kraslice. V období Velikonoc se s nimi můžete potkat třeba v Bílém domě. Pro zdobení Borkovanských kraslic je používána metoda takzvaného gravírování. Ta spočívá v tom, že je na vejce nanesena hustá anilinová barva, do které je následně vyrýván vzor. Mezi další techniky zdobení vajec patří například barvení červenou řepou či cibulovými slupkami. V poslední době je moderní takzvané drátkování. Při něm je vejce omotáváno měděným drátkem, který je ohýbán do nejrůznějších tvarů a vzorů.
