Článek
Co je tuberkulóza?
Tuberkulóza je onemocnění vyvolávané odolnými bakteriemi typu Mycobacterium Tuberculosis. Ty mohou napadnout prakticky kterýkoliv orgán, nejčastěji se však jedná o plíce. V takovém případě se onemocnění projevuje dlouhodobým kašlem, který často doprovází vykašlávání krve. Mezi další příznaky patří bolest na hrudi, vysoké horečky, otoky uzlin, bolesti hlavy, záchvatovité stavy a také bolestivé puchýře či vředy na kůži.
Z archeologických nálezů víme, že tuberkulózou trpěli již pravěcí lidé a záznamy o tomto onemocnění máme například i z pozůstatků sumerské civilizace nebo od starých Egypťanů. A tuberkulóza se samozřejmě nevyhýbala ani našemu území.
Tuberkulóza a české země
Onemocnění, které se v minulosti také často nazývalo souchotiny, oubytě nebo bílý mor, trápilo české země stejně jako zbytek světa po celou historii. Ze středověkých obětí této bakteriální infekce můžeme zmínit například přemyslovského krále Václava II. Pojďme se ale zaměřit spíše na modernější historii vztahu tuberkulózy a českých zemí.
Ze slavných českých obětí tuberkulózy spadají do novější historie například císař Josef II., spisovatel a novinář Karel Havlíček Borovský, nebo autor k písni „Kde domov můj“ Josef Kajetán Tyl a podnikatel Antonín Baťa.
V době Rakouska – Uherska byla tuberkulóza jednou z nejčastějších příčin úmrtí vůbec. Pozdější československé úspěchy v boji s tuberkulózou mají však svůj počátek právě v době starého mocnářství. Nejprve se ale podívejme na chvíli do Německa. V roce 1882 tam totiž lékař jménem Robert Koch objevil a popsal bakterie tuberkulózy, za což v roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Ale zpátky do Čech. V roce 1901 vznikla v městečku Luže mezi Pardubicemi a Českou Třebovou léčebna doktora Františka Hamzy a ve stejné době se otevírala i sanatoria v Žamberku, Pleši, Mladé Boleslavi či v Benešově. Zatímco Hamzova léčebna byla určena dětem, ostatní byly i pro dospělé. Z tohoto výčtu je patrné, že se tehdejší stát skutečně snažil se zákeřnou nemocí bojovat.
Terapie v tehdejších léčebnách spočívala v dodržování klidového režimu a v nutričně bohaté stravě. V tomto případě byl pozitivní efekt nesporný. To se však nedá příliš říct o léčbě arsenem nebo radiem, taktéž provozované. Co však rozhodně pomáhalo byl čerstvý vzduch a sluneční paprsky. Důležitou součástí režimu léčeben bylo potom používání snadno omyvatelných povrchů nebo časté praní a vyvařování ložního prádla. Není však překvapením, že péči v těchto na svou dobu špičkových zařízeních si mohli dovolit jen ti bohatší a na ostatní zbyla zařízení výrazně skromnější.
Sanatorium pro léčbu TBC v USA
Tuberkulóza a První republika
Po rozpadu Rakouska – Uherska se nově vzniklá Československá republika snažila v boji s tuberkulózou navázat na snahy mocnářství. Velkou měrou se na těchto snahách podílel i prezident Masaryk. Ten totiž na návrh předních lékařů té doby osobně zaštítil vznik takzvané Masarykovy ligy proti tuberkulóze.
Jedním z předsedů ligy se stala Masarykova dcera Alice a Masaryk sám přispíval na fungování tohoto projektu významnými finančními obnosy. Výčet činností ligy obsahoval provozování lokálních léčeben, vyplácení příspěvků chudým rodinám, které byly tuberkulózou postiženy a samozřejmě také osvětě. Zajímavostí je, že Liga proti tuberkulóze nebyla po okupaci v roce 1939 zrušena, pouze musela vynechat Masarykovo jméno.
V této době, konkrétně v roce 1921, byla poprvé aplikována vakcína proti tuberkulóze, kterou vyvinuli francouzští vědci Calemette a Guérin. Dodnes se proto očkování proti tuberkulóze nazývá kalmetizace. Očkování však nebylo povinné, a i když dokázalo počet nemocných snížit, tuberkulóza nepřestávala být velkou hrozbou.
Významné nárůsty počtu nákaz tuberkulózou se u nás pojí i s obdobím druhé světové války. Současně je však nutné zmínit, že německá okupační moc zneužívala zdravotní prohlídky a rentgenování prováděné v rámci prevence tuberkulózy k vytváření takzvané rasové inventury.
Doba po druhé světové válce
V roce 1943, tedy ještě za druhé světové války byl ve Spojených Státech vyvinut první účinný lék na tuberkulózu, streptomycin. I za tento objev byla posléze udělena Nobelova cena. V Československu bylo povinné očkování proti tuberkulóze zavedeno v roce 1953 a přetrvalo až do roku 2010. Počet případů tuberkulózy za tu dobu klesl na naprosté minimum.
Současný stav tuberkulózy v Česku
V současnosti činí počet objevených případů tuberkulózy u nás řádově nižší stovky za rok a každým rokem mírně narůstá. Zhruba 40 % případů je přitom diagnostikováno u cizinců. Úmrtnost na tuberkulózy u nás v současné době činí asi šest procent. Zajímavé však je, že bakterie tuberkulózy mají podle lékařů ve svém těle stovky tisíc lidí a jen u několika málo z nich se nemoc projeví. Stává se to většinou ve chvíli, kdy má dotyčný výrazně oslabenou imunitu.
Špatná imunita je přitom podle odborníků i důvod poměrně vysokého procenta cizinců, kterým je tuberkulóza diagnostikována. Nejde totiž ve většině případů o neočkované osoby, nýbrž o lidi, kteří zde fyzicky pracují, a přitom žijí v hygienicky nevyhovujících podmínkách.
Právě u takovýchto osob je riziko propuknutí tuberkulózy nejvyšší. Očkování, zvláště v dospělém věku, nechrání před propuknutím nemoci stoprocentně, avšak významně zmírňuje průběh nemoci. Většina lékařů se dnes shoduje ne tom, že návrat k plošnému očkování není nutný, ale je třeba provádět důsledně očkování dětí v rizikových skupinách.
Stejný stav jako u nás lze pozorovat ve většině západních zemích našeho světa, skutečně masový problém ale představuje tuberkulóza v zemích jako je Indie, Jihoafrická republika a další země Afriky či jihovýchodní Asie. Doufejme, že k nám se již tato nemoc nikdy ve skutečně masové podoby nevrátí!
