Článek
Zvyky spojené se svatbou
Svatba je událost, která je se zvyky a tradicemi spojena velmi těsně. I když se v dnešní době stále častěji prosazují svatby vyloženě moderní, většinou probíhají alespoň částečně v duchu tradic. Bývá obvyklé, že ženich vidí nevěstu ve svatebních šatech až před oltářem, respektive na místě svatby. Proč tomu tak je? Jedná se o pozůstatek středověkých svateb, které byly často předem domluvené (týkalo se to především svateb šlechtických). Tradice toho, že ženich uvidí nevěstu až těsně před svatbou měla zajistit to, že si ani jeden z budoucích manželů svatbu nerozmyslí ve chvíli, kdy svůj budoucí protějšek trochu lépe pozná. Z toho samého důvodu se údajně rozmohl i svatební závoj. Ženich jej měl odkrýt až na konci obřadu, kdy už si svatbu nemohl rozmyslet.
Ženich by měl nevěstu vidět až u oltáře. Jinak by si to totiž mohl rozmyslet…
I při těch nejmodernějších svatbách se nezapomíná na svatební tradici číslo jedna. Tou je výměna snubních prstenů. Prsteny si novomanželé vyměňovali už v době starého Egypta, téměř před pěti tisíci lety. Římané potom přidali představu, že na prsteníčku levé ruky se nachází tzv. žíla lásky. Proto se snubní prsten nosí právě na tomto prstu.
Pálení čarodějnic
Noc z 30. dubna na 1. května je v dnešní době především u mladých lidí spojená s bujarým veselím protahujícím se do pozdních nočních hodin. Proč ale vlastně čarodějnice pálíme? Této noci říkali naši předci Filipojakubská, nebo také Valpružina. Představy o tom, co se tuto noc děje, navazovaly pravděpodobně již na zvyky z předkřesťanské doby. Z dnešního pohledu je ale důležité, že lidé věřili tomu, že se v tuto noc slétají čarodějnice na tzv. sabaty.
V průběhu noci se pak měly proměňovat ve vlky či jiná zvířata a samozřejmě také škodily lidem. Ti se tak museli proti nim chránit. Proto například kropili dvůr i svůj dobytek svěcenou vodou, v noci dělali hluk bušením do hrnců a v neposlední řadě zapalovali ohně. Z tohoto zvyku potom vzešlo pálení čarodějnic, které je dnes nesmírně populární i přesto, že bylo v historii úřady mnohokrát zakazováno. Pálení čarodějnic nemělo na růžích ustláno například v 19. století, přísně zakázáno bylo v době druhé světové války apod.
Předvánoční úklid
Úklid domácnosti před vánočními svátky není zvykem v pravém slova smyslu, přesto se k němu váže jedna zajímavá tradice. Hospodyně v dřívějších dobách dělaly všechno proto, aby měly domácnost uklizenou před svátkem svaté Lucie, tedy před 13. prosincem. V tento den stavení obcházely tajemné bytosti zvané Lucky. Lidé si je představovali jako postavy v bílém plášti s maskou a dlouhým zobákem. Tyto bytosti potom hospodyním kontrolovaly domácnost a pokud nebyla dostatečně uklizená, rozfoukali jim po světnici peří.
Řezání barborek
V mnoha domácnostech se na začátku prosince objevují ve vázách tzv. barborky. Jedná se o větvičky třešní, které v mnoha případech do Vánoc vykvetou. Barborky se větvičkám říká proto, že řezány měly být na svátek svaté Barbory, konkrétně 4. prosince. A proč se to vlastně dělalo? Barborky se řezaly v domácnostech, kde žila neprovdaná dívka. Pokud větvička vykvetla, znamenalo to, že se dívka v následujícím roce vdá.
Řezání barborek je tradičním předvánočním zvykem
Zdroje informací: https://is.muni.cz/th/kpann/bakalarska_prace.pdf
