Článek
Zatýkací akce A
Německé úřady počítaly s tím, že útok na Polsko by mohl vybudit obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava buď k přímému povstání, nebo k tomu, aby začalo vytvářet další odbojové struktury. Gestapo proto vypracovalo seznamy občanů, kteří byli považováni za potenciálně nebezpečné, kolem kterých by se mohl odpor formovat. Ty nejdůležitější osoby byly v německých kartotékách označeny jako A I.
Podle tohoto označení se zatýkací akce související s vypuknutím války nazývala buď akce A, Albrecht I., resp. Albrecht der Erste. Celá akce byla německými bezpečnostními úřady připravována několik měsíců a úřady české o ní vůbec nebyly informovány.
Průběh akce A
S vpádem německých vojsk do Polska začalo v Protektorátu rozsáhlé zatýkání, které pokračovalo prakticky celý měsíc. Celkem bylo v jeho rámci zatčeno 1247 příslušníků elity českého národa. Gestapo se soustředilo na bývalé politiky, například na Petra Zenkla, umělce jako byl Josef Čapek, představitele veřejného života v podobě Ferdinanda Peroutky, ale i bývalé armádní důstojníky, legionáře a v neposlední řadě také představitele Sokola nebo Židy.
Z celkového počtu 1247 zatčených jich bylo asi 100 poměrně brzy propuštěno, především kvůli vysokému věku. Ostatní putovali do koncentračních táborů Dachau či Buchenwald. Z nich byla v průběhu války propuštěna asi polovina, ta druhá musela v koncentračních táborech strávit celou válku, jejíhož konce se však mnozí nedožili. To je i případ Josefa Čapka. I když dodnes neznáme přesné datum jeho smrti a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, předpokládá se, že zemřel v táboře Bergen-Belsen někdy v dubnu v roce 1945, tedy velmi krátce před osvobozením.
Akce A a česká reakce
Německá zatýkací akce A patřila k prvním masovým persekučním akcím okupační moci proti českému obyvatelstvu. Protektorátní vláda se sice snažila protestovat, mnoho toho ale nedokázala. Vláda přijala pouze opatření zajišťující, že rodiny zatčených budou dostávat mimořádné příspěvky. Výměnou za propuštění několika málo osob potom Emil Hácha a Alois Eliáš vydali prohlášení ve kterém odsoudili československý zahraniční odboj.
