Článek
Předehra ke katastrofě
Dne 12. září 1944 vystartovalo ze základen ve Velké Británii 888 těžkých čtyřmotorových bombardérů v doprovodu 579 stíhaček. Jejich cílem bylo bombardování ropných rafinérií a provozů na výrobu syntetického benzínu. Konkrétně mělo jít o Ruhland a Most. Nad územím Německa došlo k rozdělení velkého svazu a devadesát strojů pokračovalo nad protektorát, konkrétně na Most.
Americké archivy mluví o tom, že skutečně došlo ke svržení pum na Most a zmiňovány jsou také Karlovy Vary. Svaz ale prolétal i nad Kladnem, a právě během tohoto průletu došlo k nešťastné události.
Osudný nálet
V Kladně byla vyhlášena nejprve okolo deváté hodiny ráno tzv. příprava na poplach. Později potom přímý poplach. Reakce obyvatel byla laxní, poplachy už dávno zevšedněly, a protože na Kladno nikdy žádné bomby nedopadly (a to ani na Poldovku), nikdo nečekal žádné skutečné nebezpečí. Jedna skupina lidí se každopádně uchýlila do lesa jihovýchodně od Dubí s tím, že tam počkají až letadla přeletí a poté opět půjdou pokračovat v tom, co dělali před poplachem.
A skutečně, bombardéry vůbec Kladno jako cíl neměly, pouze jej přelétaly. Z Buštěhradu na ně sice pálila německá protiletadlová palba, Američané zase shazovali staniolové proužky, aby zmátli zaměřování, jinak se ale nedělo nic neobvyklého. Jeden bombardér měl ale potíže, možná šlo o poruchu, možná byl předtím zasažen protiletadlovou palbou. Pilot proto červenou světlicí informoval velitelský letoun o odpojení z formace.
Bombardér s technickými problémy musel samozřejmě odhodit pumy. Pilot si k tomu vybral zdánlivě nevinné místo, pole a stráň. Pumy byly navíc odhozeny zajištěné. Jedna z pum ale bohužel spadla i do lesní prostoru, kde se schovávali lidé. A bohužel, právě tato puma se o koruny stromů roztrhla a skutečně explodovala. V lese zůstalo 36 mrtvých.
Jakkoliv se občas objevovaly i teorie, že pilot shodil bomby záměrně, jako odvetu za palbu z Buštěhradu, jde o naprostý nesmysl. Čtyřmotorový bombardér nemohl takovýmto způsobem opustit formaci, vyplýtvat takovým způsobem pumy apod. Navíc zde byla i světlice jasně naznačující, že šlo o technický problém. Lidi v lese navíc nemohl pilot pravděpodobně vůbec vidět. K těmto závěrům došli mimochodem i bývalí příslušníci 311. bombardovací perutě RAF, kteří se po válce událostí zabývali.
Záznamy amerického letectva o této události vůbec nemluví. Důvod je celkem jasný, bombardér se pravděpodobně na základnu nevrátil. Ten den ztratila 8. letecká armáda Spojených států, která nálety na Evropu toho dne prováděla, celkem 19 strojů. Z těch, které se vrátily, nebyl ale žádný poškozený nebo s poruchou…
Dnes je nešťastnému náletu věnována naučná stezka.
