Článek
Historie těžby na dole Pluto
Hornická tradice vznikla v Louce u Litvínova již na konci 19. století, neboť zde byla v roce 1891 odstartována těžba hnědého uhlí v dole Pluto. V průběhu 50. let dvacátého století došlo k modernizaci dolu a další významné datum představuje rok 1962. V tomto roce byla totiž těžba převedena na nový důl nesoucí označení Pluto II.
Právě důl Pluto II se stal dějištěm druhé nejhorší důlní katastrofy u nás v době po druhé světové válce. První místo v tomto smutném žebříčku připadá na tragický požár na dole Dukla v roce 1961. V Havířově tenkrát zemřelo 108 havířů. Výbuch dolu Pluto II si připsal 65 obětí.
Výbuch v dole
Dne 3. září 1981 se v dole Pluto nacházelo celkem 105 osob. Šlo o samotné horníky ale také o skupinu důlních záchranářů, kteří sfárali proto, aby uhasili menší požár v jednom z oddílů. Nikdo z nich netušil, že skutečný problém se teprve chystá a že při něm budou umírat lidé.
Psát o výbuchu na dole Pluto II je ošemetné proto, že jeho přesná příčina není známá. Neznamená to, že by události nebyly zmapovány a neexistovala dobrá představa o jejich sledu. Přesto ale existuje několik hluchých míst.
Obecně lze říct, že základní příčinou výbuchu bylo zhroucení stropu jedné z těžebních komor. Na úplném začátku ale stál podle Podkrušnohorského technického muzea fakt, že komora byla vytvořena jako příliš velká.
Hmota zříceného stropu vytlačila vzduch s uhelným prachem a vrhla jej do jednotlivých chodeb. Tam za daných podmínek došlo ke vznícení uhelného prachu a jeho výbuchu. První velkou explozi následovaly tři menší. Do důlních chodeb vrhly exploze tlakové vlny i ohnivé koule. Hořící prach současně vysával z chodeb kyslík.
Výbuchy byly cítit i na povrchu a velmi brzy započaly záchranné práce. Ty komplikovalo poškozené zařízení i přetrvávající požár. Bylo tak třeba dostat přeživší horníky nahoru, vyprostit těla obětí a zamezit šíření požáru zazdíváním jednotlivých chodeb. Záchranáři, kteří se sjeli z mnoha částí republiky, nakonec zjistili, že obětí je 65. Těla posledních z nich mohla být ale na povrch vyproštěna až v prosinci.
I zkušení bánští záchranáři se v průběhu prací psychicky hroutili s vědomím rozsahu katastrofy a mnoho z nich se již do práce nikdy nevrátilo. V tomto relativně malém okrese se lidé většinou osobně znali a záchranáři tak často vytahovali těla svých sousedů a kamarádů.
Podivné vyšetřování
Z jedenácti obviněných osob nebyl nakonec odsouzen nikdo. Není divu, neboť celé vyšetřování doprovázela řada nejasností. Mizely např. důležité dokumenty a prokurátor v roce 1988 vyšetřování zastavil, aniž by měl vyšetřovací spis v ruce. V roce 2000 byl pokus o znovuotevření případu, skončil ale neúspěchem. Samotný důl Pluto již neexistuje. Těžba zde byla zastavena v roce 1983.
