Článek
Století Věstonické Venuše
Psal se 13. červenec 1925, když archeologové z týmu legendárního Karla Absolona odkryli na nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na jižní Moravě malou sošku ženy. Ta ležela ve zbytcích ohniště, rozlomená na dva kusy a obklopená kostmi zvířat či kamennými nástroji. Nález to byl naprosto fascinující, neboť původ sošky je datován do před 27 000 – 30 000 lety.
Věstonická Venuše má podobu ženské postavy se stylizovaným obličejem, který tvoří prakticky jen náznak očí, ale jinak překvapivě detailním tělem. Velmi brzy bylo jasné, že jde o nález světového významu a jednu z nejstarších keramických sošek na světě. Významu sošky odpovídala a odpovídá i péče, která je jí věnována. Mluvíme samozřejmě o významu, který má pro nás. To, jaký význam měla pro pravěkého člověka se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Teorií je mnoho, důkazy ale logicky chybí a budou chybět navždy.
V době druhé světové války pak unikla Věstonická Venuše jen těsně zničení, když byla převezena z Mikulova do Brna. Mikulovský zámek byl totiž jen nedlouho poté zcela zničen. Od té doby je ale Venuše strážena jako oko v hlavě. Příležitostí, jak ji vidět, také není mnoho. Letos se ale naskytne.
Čas od času vyrazí Věstonická Venuše na výstavu u nás či v zahraničí.
Zajímavosti o Věstonické Venuši
O Věstonické Venuši byla napsána řada odborných prací a informací je víc než dost. Zde se soustředíme na to nejdůležitější. Dodnes není zcela vyřešena otázka materiálu, z nějž je soška vyrobena. Nejnovější výzkum naznačuje, že soška je vyrobena z jednoho kusu materiálu, konkrétně směsi jemné hlíny a vody s příměsí drobných fragmentů kostí či vápence.
Důležité však je, že nejnovější skeny odhalily, že uvnitř sošky se nacházejí dutiny, resp. vzduchové bubliny. Právě tento fakt má zásadní význam pro cestování sošky letadlem. Během letu totiž dochází ke změnám tlaku, které mohou způsobit rozpínání vzduchu ve zmíněných dutinách a tím i roztržení sošky. Letadla jsou tedy pro Věstonickou Venuši tabu, alespoň prozatím. Navržena je totiž přetlakové schránka, která by Venuši před tímto osudem ochránila. Nakonec se tak snad ještě létat naučí.
Další zajímavostí je cena Věstonické Venuše, kterou americká společnost starožitníků odhadla na 40 milionů dolarů (v přepočtu asi 900 milionů korun). Jedná se o částku, která je samozřejmě zcela nesmyslná. Věstonickou Venuši nelze přepočítat na peníze, její cena je nevyčíslitelná. Po zuby ozbrojená eskorta, která sošku vždy doprovází, rozhodně nechrání jen tak nějaký předmět za miliardu korun. Chrání kulturní dědictví nevyčíslitelné hodnoty a ona demonstrace síly, kterou se policie vždy v souvislosti s transportem Venuše prezentuje, je ve skutečnosti demonstrace odhodlání bránit právě naše kulturní dědictví.
Nelze nezmínit ani fakt, že podle tří malých otvorů v hlavě sošky na ní měla původně ptačí pera. V zadní části sošky je potom otisk prstu, který patří asi desetiletému dítěti. Ten na první pohled zdálky viditelný není, přesto to stojí za zmínku. Už jen proto, že letos bude Věstonická Venuše u příležitosti výročí sta let od objevu vystavena v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea na Zelném trhu v Brně. Výstava otevře své brány 20. června a unikátní bude v tom, že bude možné sošku vidět ze všech stran, tedy i zezadu. To nebývá zvykem a dosud měli lidé možnost vidět ji prakticky vždy jen zepředu.
Pokud vás tedy zajímá historie a samotné kořeny naší přítomnosti na tomto území, neváhejte a do Brna se vydejte.
