Článek
Dnešek a 30. léta: podobnost čistě náhodná?
Jakkoliv i my patříme z určitého pohledu k obdivovatelům první republiky, již několikrát jsme zde jasně psali, že tuto dobu si nelze idealizovat. Pohádky o „jedné z deseti nejvyspělejších ekonomik na světě“ se s realitou opravdu nepotkávají. Je také třeba říct, že dobu mezi lety 1918 a 1938 nelze vnímat jednolitě, je třeba si ji rozdělit do několika období. Nejprve to byly těžké roky těsně po vzniku republiky, kdy bylo současně potřeba budovat instituce nového státu a bojovat s neutěšenou poválečnou situací a rozvrácenou ekonomikou.
Československu se ale podařila stabilizace situace a ta se postupně zlepšovala. Druhou polovinu dvacátých let lze hodnotit jako asi nejlepší část období, které dnes nazýváme první republikou. Potom ale přišel rok 1929, krach newyorské burzy a začátek světové hospodářské krize. Ta na Československo tvrdě dopadla, což mělo mimo jiné i společenské dopady. Mezi ty patřila rostoucí radikalizace a polarizace společnosti. Vnitřní hrozba státu přicházela jak od sudetoněmeckých radikálů, tak od českých fašistů a také komunistů.
Aby toho nebylo málo, v roce 1933 se dostal v Německu k moci Adolf Hitler, který se nijak netajil snahou Československo coby relikt versaillské konference rozbít. Postupně se přidalo i napětí s Polskem a Maďarskem. Za této situace bylo samozřejmě třeba posilovat obranu bez ohledu na ekonomické problémy.
Že vám to něco připomíná? Samozřejmě, a podobnost s dneškem rozhodně není čistě náhodná. Ale nás tentokrát zajímá jedna konkrétní věc, kterou jsou rozpočty na obranu.
Kolik šlo na obranu?
V debatách o obranných výdajích se dnes hovoří nejčastěji o 2 %, resp. 3.5 % a 5 %. V případě těchto čísel se jedná o podíl výdajů na obranu vůči HDP. My ale použijeme jiné srovnání. Půjde o podíl výdajů na obranu v celkových státních výdajích. V roce 2024 to bylo 7,11 %, v letech předchozích pal 4,57 % a 4,55 %. Teď se podívejme, kolik to bylo za první republik a také v některých letech, kdy u nás vládl komunismus.
Podíl obranných výdajů na státním rozpočtu ve vybraných letech.
Z grafu je tedy jasně patrné, že současná situace, kdy je podíl obranných rozpočtů na rozpočtu celkovém něco kolem sedmi procent, v minulosti tomu bylo prakticky vždy více. V dobách, kdy ve třicátých letech stejně jako dnes narůstala hrozba, překonávaly výdaje na obranu 20 procent celkového rozpočtu. A mnohem více než dnes to bylo i v dobách normalizace.
Samozřejmě, že i za první republiky se ozývaly hlasy tvrdící, že jde o výdaje přemrštěné a je třeba peníze utrácet jinde. Bylo by naivní si myslet, že tak nesmýšlela i nezanedbatelná část obyvatel. V tom ale tkví základní podstata politiky. Politici zkrátka musí někdy udělat i to, co není tak úplně populární, pokud je to opravdu potřeba. To je dnes v době politiky založené na sociálních sítích a průzkumech popularity dost obtížné. Za první republiky ale naši předci dokázali udělat, co bylo potřeba. Zvládneme to také?
Zdroje informací: https://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/cisla/vojenske-vydaje-ceskoslovenska-v-letech-1919-az-1938-v-miliardach-kc.htm
