Článek
Vesmír jako komerční zóna
Z ekonomického hlediska se oběžná dráha stává naprosto klíčovým prostorem k umístění infrastruktury důležité pro moderní společnost. Satelity dnes umožňují fungování navigačních systémů, mobilních sítí, internetu, jsou zásadní pro předpověď počasí, monitoring klimatu i vojenské operace. Mezi další aplikace patří zefektivňování zemědělství, archeologie a celá řada dalších.
Hodnota celosvětového kosmického průmyslu se dnes počítá ve stovkách miliard dolarů a během příští dekády poroste několikanásobně. Přístup k orbitě se proto stává strategickou výhodou a země i firmy, které včas investují do tohoto segmentu, získají výraznou konkurenční pozici.
I když to není široké veřejnosti tak úplně známé, Česká republika si v tomto ohledu vede v kontextu své velikosti poměrně dobře. Je velká škoda, že tento fakt není ve veřejném prostoru více zdůrazňován, jako by nám bylo milejší myslet si o sobě, že jako země nemáme mít velké cíle. Negativní rysy naší národní povahy ale nejsou předmětem dnešního článku. Podstatné je, že řada českých firem se dokázala prosadit i v tak náročném odvětví jako je kosmický průmysl. Stejně tak je Česko členem Evropské kosmické agentury ESA a podílí se na těch největších projektech včetně sond k jiným planetám nebo návratu člověka na Měsíc. Na startujících raketách ESA je i česká vlajka, škoda, že si to mnoho lidí neuvědomuje.
České kosmické aktivity se ale neobjevily přes noc, je na co navazovat. Vždyť první čistě československá družice pronikla do vesmíru již před 47 lety. Mluvíme samozřejmě o družici Magion 1.
Magion 1 startuje
V roce 1967 vznikl v rámci východní bloku tzv. program Interkosmos, tedy program spolupráce na výzkumu vesmíru. Zpočátku šlo především o spolupráci na sovětských projektech, postupně ale jednotlivé země začaly mít i vlastní programy a ambice. Vzhledem k tomu, že českoslovenští vědci a inženýři patřili k nejaktivnějším a nejschopnějším, byl to v březnu 1978 právě Čechoslovák, který se do vesmíru podíval jako občan první země na světě mimo Sovětský svaz a USA.
V laboratořích Československé Akademie věd (ČSAV) se ale v té době připravoval i další ambiciózní vesmírný projekt: první československá vesmírná družice. Projekt Magion (výzkum MAgmetosféry a IONosféry a plazmatu v okolí Země) začal vznikat v Geofyzikálním ústavu ČSAV. Družice vážila 15 kg a měla rozměry 30 × 30 × 16 cm. Družice byla osazena komunikačními anténami a samozřejmě i vědeckými přístroji, např. Geiger-Müllerovým čítačem záření.
Magion 1 se do vesmíru vydal dne 24. října 1978 z arktického kosmodromu Pleseck na palubě rakety Kosmos-3M jako doplněk mezinárodní geofyzikální družice Interkosmos 18. Doprava na oběžnou dráhu se podařila a v tu chvíli vstoupilo do hry československé „vesmírné řídící středisko“ zbudované kvůli Magionu 1 v obci Panská ves u Dubé na Českolipsku. Právě tam ale vznikl nejvážnější problém celé mise. Pozemní komunikační anténa tam totiž přestala fungovat automaticky a hrozilo, že bude muset být otáčena ručně. Byl by to jistě zajímavý pohled na vědce otáčející anténu jako chalupáři „chytající“ televizní signál, ale naštěstí se problém podařilo vyřešit a mise mohla pokračovat dle plánu.
Magion 1 sbíral vědecká data až do 10. září 1981, kdy vstoupil do atmosféry a shořel. V rámci programu Magion byly následně vypuštěny čtyři další družice, poslední Magion 5 v roce 1996. Od té doby ušly české vesmírné aktivity dlouhou cestu.
