Článek
Vzducholodě ve třicátých letech
Vzducholodě nabízely ve třicátých letech asi tu nejpohodlnější možnost, jak překonat Atlantik na cestách z Německa. Jak bylo zmíněno, pro Německo představovaly způsob, jak demonstrovat svoji technologickou vyspělost a šlo doslova o „národní poklad“. Tragická havárie vzducholodi Hindenburg v květnu 1937 v USA ale ukázala, že vodíkem plněné koráby jsou také extrémně nebezpečné a s komerčními lety byl proto náhle konec.
To, že se již nelétalo s pasažéry, ale neznamenalo, že by snad vzducholodě úplně zmizely ze scény. Poslední německá rigidní vzducholoď s označením LZ 130, nástupce slavné LZ 127 Graf Zeppelin se stejným jménem a sesterská loď Hindenburgu, byla sice postavena s velkými očekáváními, nikdy se ale nedostala do komerčního provozu. Namísto toho byla využívána pro vojenské a propagandistické účely.
Vzducholoď Graf Zeppelin II byla jednou z největších vzducholodí v historii a její rozměry byly opravdu impozantní. S délkou 245 metrů a průměrem 41 metrů budila opravdový respekt. Létat mohla rychlostí až 131 km/h a její dolet činil 9000 km. Vzducholoď byla poháněna pěti motory Daimler-Benz LOF 6, z nichž každý měl výkon 1200 koní. Důležité bylo, že namísto vysoce hořlavého vodíku měla LZ 130 používat helium, což mělo zvýšit bezpečnost provozu.
V takovém množství ale bylo helium dostupné jen v USA a když byly po anšlusu Rakouska zavedeny americké sankce, Graf Zeppelin II se musel vrátit k vodíku. První let vzducholodě byl dlouhý 925 km a proběhl na trase Mnichov – Augsburg – Ulm. Nás ale budou zajímat především ty lety, které měly něco společného s Československem.
Graf Zeppelin II a Československo
Celkově třetí let vzducholodě Graf Zeppelin II proběhl 22. září 1938, tedy v době československo-německé krize a pouhý den před vyhlášením naší všeobecné mobilizace. Během okružního letu mezi Mnichovem a Vídní, který měřil 1 215 km a trval téměř 11 hodin, byla údajně vzducholoď doprovázena čtyřmi stíhačkami Messerschmitt Bf 109. To je ovšem nepravděpodobné, neboť rychlost vzducholodě byla dokonce nižší než pádová rychlost Messerschmittů. Je ale samozřejmě možné, že se stroje během letu potkaly.
Důležité je, že podstatná část trasy vedla podél Československé hranice. Posádka Graf Zeppelin II tento fakt využila a pořizovala snímky pozic československé armády, opevnění apod. Kromě toho potom prováděla testy související se vzducholodí jako takovou. Let vzducholodi z 22. září lze označit jako vojenský a namířený proti Československu.
Graf Zeppelin II v letu. Číslovka na trupu není, neboť oficiální jméno bylo bez čísla. Označení „II“ bylo neoficiální, kvůli odlišení od předchůdce.
Druhým letem, který mířil nad československé území byl ten z 2. prosince 1938. To již byly Sudety součástí Říše, pro nás ale samozřejmě nikdy nepřestalo jít o československé území. Let měl propagandistický účel. Na 4. prosinec byly totiž plánovány „volby“. V nich šlo sice stejně volit prakticky jen Adolfa Hitlera, ale přesto nacistická propaganda považovala za potřebné trochu povzbudit německé nacionalistické cítění.
Ve stejný den, kdy Adolf Hitler navštívil Liberec, nad ním přeletěla i vzducholoď Graf Zeppelin II a na město svrhla několik stovek kilogramů propagandistických letáků. Nad Libercem také ze vzducholodi vyhrávala německá hudba. Za zhoršujícího se počasí vzducholoď otočila odpoledne na Německo, kde přistála.
Naposledy se nad naším území (opět šlo o Sudety) objevil Graf Zeppelin II 13. srpna 1939, tedy necelý měsíc před německým útokem na Polsko. Tento den vykonala vzducholoď jen krátký let do Chebu (v té době Egerfahrtu). Samotný let není ničím zajímavý, proto se zmíníme alespoň o jednom z letů, které mu předcházely. Vzducholoď vyrazila totiž na 48 hodin dlouhý let k britskému pobřeží, kde měla za úkol testovat anglický radarový systém. Britové o špionovi dobře věděli a vzducholoď byla pod kontrolou letadel RAF včetně nových Spitfirů.
Začátek druhé světové války ale znamenal pro LZ 130 konec kariéry. Pro Němce měl větší cenu hliník, z něhož byla žebra vzducholodi, než stroj samotný. V roce 1940 byla proto vzducholoď sešrotována.
Někdy se uvádí, že vzducholodě již neměly ve druhé světové válce své opodstatnění, to je ale značně nepřesné. I v případě, že pomineme uvázané nebo neřízené balony, není toto tvrzení pravdivé. Jedinou zemí, která řiditelné vzducholodě používala, byly Spojené státy, které tak ale na druhou stranu činily v poměrně velkém měřítku. Americké vzducholodě byly nasazovány pro hlídkovací a protiponorkovou činnost jak v Evropě, tak na západním pobřeží USA nebo v Jižní Americe. A právě v Brazílii vzducholodě amerického námořnictva využívaly hangár původně postavený pro Graf Zeppelin a jeho sesterské lodě. To už je ale jiný příběh…
