Hlavní obsah

„Vždy připraven“: neanglické motto ve znaku britské perutě RAF je unikát. Týká se 68. perutě

Foto: SDASM, Public domain, via Wikimedia Commons

Letoun typu Bristol Beaufighter, na kterém létali i Čechoslováci.

Československým perutím působícím v době druhé světové války v rámci britské RAF se dostává zasloužené úcty. Ve stínu perutí s čísly 310, 311, 312 a 313 přitom ale zůstává příběh té s číslem 68.

Článek

Vznik 68. perutě RAF

V době bitvy o Británii podnikala německá Luftwaffe noční nálety ve velkém rozsahu. Britové se snažili s nimi bojovat i v noci, efektivita těchto akcí však byla velmi omezená. Bylo jasné, že velkým přelomem může být operační nasazení radaru. Problém byl v tom, že tehdejší radary byly těžké a současně vyžadovaly samostatného operátora. Klasické stíhačky jím tedy vybaveny být nemohly.

Noční boj s německými letadly musela převzít těžší letadla. Nejprve to byl dvoumotorový stíhací Bristol Blenheim ve verzi IF a po něm Bristol Beaufighter. A přesně takhle začala být vyzbrojovaná nově vzniklá 68. noční stíhací peruť. Datum jejího vzniku je 7. leden 1941, nejprve byla vyzbrojena Blenheimy, poté Beaufightery (v roce 1945 pak peruť létala s novými stroji typu Mosquito). V červenci byli do stavu perutě zařazeni první českoslovenští piloti Josef Kloboučník a Miloslav Mansfeld spolu s radarovými operátory Josefem Klváčkem a Slavomilem Janáčkem. Mimochodem, Mansfeld s Janáčkem si 12. října připsali první sestřel perutě, když se jim podařilo zlikvidovat dva bombardéry Heinkel He-111.

Československá letka

Podstatné je, že k peruti začalo přicházet stále více Čechoslováků. Nakonec jich bylo tolik, že celá letka B (všechny stíhací perutě měly letky A a B) byla oficiálně prohlášena za československou. Na rozdíl od čtyř perutí začínajících číslem 3 tedy nebyla 68. peruť oficiálně československá, měla ale československou letku.

Do roku 1945 sloužilo u perutě 39 pilotů a 16 operátorů radaru. Posádky si připsaly celkem 21 sestřelů, tři pravděpodobné sestřely a tři zničené střely V-1. Celkem osm Čechoslováků, tedy čtyři posádky, se konce války bohužel nedožilo.

Motto a znak „Vždy připraven“

Když se podíváme na znak 68. perutě RAF uvidíme na ni sovu a motto v češtině ve znění „Vždy připraven“. Přitom šlo oficiálně o britskou peruť, nikoliv československou jako byla třeba 311. bombardovací peruť s mottem „Na množství nehleďte“. Jak tedy znak 68. perutě vznikl? I to je zajímavý příběh.

Dne 28. ledna 1943 přijel na inspekci perutě královský pár. Král Jiří VI. zůstal s anglickou letkou A, československé letce B se věnovala královna Alžběta. Čechoslováci královně ukazovali, jak se v temné komoře učí rozeznávat siluety letadel. Královna to okomentovala tak, že letci mají oči jako sovy. Na základě toho byla potom sova vybrána do znaku perutě. Češi mohli také vybrat motto a zvolili „Vždy připraven“. Autorem tohoto návrhu byl operátor radaru Zbyšek Nečas.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz