Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zřícení pražského obchodního domu: největší stavební katastrofa stála život 46 lidí

Foto: Andrew Milligan sumo/Wikimedia Commons/CC BY 2.0

Ulice Na Poříčí, dějiště katastrofy v roce 1928

Dvacátá léta minulého století máme zafixována jako období nebývalé prosperity, kdy se země dostala z poválečného útlumu a ekonomická krize 30. let ještě nedorazila. Děly se ale i katastrofy.

Článek

Stavba obchodního domu Jakesch

Psal se rok 1928 a dobře fungující ekonomika vedla mimo jiné i k velkému stavebnímu boomu. Stavělo se po celé republice a Praha samozřejmě nebyla výjimkou. Jedním z velkých stavebních projektů, které v hlavním městě probíhaly, byla stavba obchodního domu firmy Jakesch v ulici Na Poříčí, konkrétně na rohu s ulicí Biskupskou.

Na uvedeném místě stál dlouhou dobu dvoupatrový klasicistní dům, po jeho stržení v 19. století však místo něj zelo prázdné místo. To ale ožilo stavebních ruchem. Obchodní dům měl mít pět nadzemních pater a dvě patra suterénová. Na začátku října 1928 již stála železobetonová konstrukce a dělníci začali pracovat na střeše stavby. Železobetonový rám byl nosný a cihly sloužily jako výplň. Dělníci dorazili na směnu a začali s pracemi, pak se ale něco zvrtlo…

Pád obchodního domu

Během dne došlo ke zhroucení prvního rozestavěného patra a následně se logicky zřítila celá stavba. Na stavbě v té době pracovalo na 87 dělníků a podle toho vypadala bilance celé katastrofy. Zemřelo 46 lidí, 23 dalších bylo těžce zraněno (některé prameny uvádí až 60 zraněných). Mezi mrtvými a zraněnými byli nejen dělníci, ale i chodci.

K místu neštěstí se samozřejmě sjely hasičské jednotky z širokého okolí. Trosek bylo tak moc, že je záchranáři odklízeli ještě další dva dny. Dělníci pocházeli ze všech koutů republiky a těla tak byla odvezena do jejich měst a vesnic. Na pohřeb pražských obětí dorazilo na 100 tisíc lidí a začal veřejný hon na viníky.

Neštěstí se probíralo ve všech novinách, Karel Čapek mluvil o „krvavé ostudě našeho stavebnictví“. Zvláště ty levicové potom obviňovaly „kapitalistický systém vykořisťující dělníky“. Vyšetřování policie i vládní komise však na konkrétního viníka neukázalo. Neoficiálně se mluvilo o tom, že kvůli úsporám byl používán nekvalitní cement, stejně jako o nezkušenosti hlavního inženýra Rudolfa Mondla z firmy Pražák a Moravec. Druhá možnost je nepravděpodobnější. Celou věc je ale třeba vidět v kontextu.

Inženýr Mondl byl na svoji pozici dosazen narychlo, bez potřebných zkušeností a dohledu proto, že podle nového zákona byly daňově zvýhodněny jen stavby, které budou dokončeny do konce roku. Na Mondla i ostatní byl tak vyvíjen extrémní tlak. Není náhoda, že jen v Praze bylo ve stejném roce nejméně pět dalších vážných stavebních nehod. Ta v ulici Na Poříčí byla ale ze všech nejhorší a do dnes zůstává nejtragičtější stavební nehodou u nás.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz