Článek
Loď Pionýr
Nákladní loď Pionýr byla pro Československou námořní plavbu vyrobena v roce 1960 v bulharských loděnicích v přístavu Varna. Na délku měřila loď 92 metrů, její šířka činila 13,5 metrů a posádku činilo 28 námořníků. V rámci flotily Československé námořní plavby se jednalo o vůbec nejmenší plavidlo.
Československo si loď původně koupilo pro obchodní plavby na Černém a Středozemním moři. Později se Pionýr vydal i na Baltské moře, kde byla jeho úkolem především přeprava dřeva mezi Polskem a Velkou Británií. Ani u toho však nezůstalo a Pionýr se začal vydávat i na zaoceánské cesty. Tak začala i vůbec poslední plavba této lodi.
První částí její dlouhé plavby byla cesta okolo afrického kontinentu do Indie. V roce 1969 kotvila právě tam, když přišel úkol vyrazit na Kubu. Tam měl Pionýr naložit železnou rudu a dopravit jí do polského Štětína. Kromě nerostných surovin námořníci naložili také další produkty, které se z Kuby většinou dovážely, tedy rum, doutníky a také žíněné matrace. Směrem do Evropy vyrazila loď 6. srpna 1969 ráno, nikdy tam ale nedoplula.
Ztroskotání lodi Pionýr
Dne 6. srpna večer se Pionýr nacházel nedaleko ostrova Mayaguana, který je součástí Bahamského souostroví. Ve 20.52 se však ozvala ohromná rána a loď se přestala pohybovat. Narazila totiž na korálový útes. Kapitán dal v první chvíli povel k opuštění lodi, avšak nakonec k němu v tuto chvíli nedošlo. Loď se totiž prozatím nepotápěla.
Samotný náraz sice loď nepotopil, přesto se ale ukázalo, že škody budou neopravitelné. V první řadě došlo k okamžitému zastavení motoru, což jej poškodilo. Při pokusu jej znovu nahodit, došlo k výbuchu, který zničil část komína. Došlo navíc ke vzniku praskliny v jedné z olivových nádrží a do lodi začala téct voda. Vlny potom se zmrzačenou lodí neustále tloukly o útes a tím se vytvářely další praskliny.
Ráno dorazila k lodi americká pobřežní stráž s jejíž pomocí námořníci zmapovali hlavní škody. Na zmíněném ostrově Mayaguana si Američané udržovali malé letiště pocházející z doby druhé světové války a velmi rychle se tak na místo mohl dostat i zástupce pojišťovny. Všichni společně potom začali hledat odpověď na otázku, zda je možné loď odtáhnout do některého z blízkých přístavů a opravit. To se ukázalo jako nemožné.
Alespoň náklad ale teoreticky zachránit šlo. Měl být přeložen na další lodě a posádka poté letecky evakuována. Než k tomu došlo, museli námořníci strávit měsíc na poškozené lodi. Došlo přitom k velice kuriózní situaci, když jedna z československých lodí, na níž byl přeložen náklad, odvezla omylem také zásoby jídla. Po několik týdnů tak měla posádka lodi Pionýr velký nedostatek potravin.
Většinu nákladu se tedy zachránit podařilo, byť stoupající voda v nákladovém prostoru nakonec překládání definitivně ukončila. Posádka loď definitivně opustila 13. září 1969 a od té doby bylo plavidlo ponecháno svému osudu. Časem jej příboj rozlomil na dvě části, které se potopily. Jako první lidé po 46 letech je potom v roce 2015 spatřili členové české potápěčské expedice.
