Článek
Toto ovšem neplatí v případě žen po padesátce.
Už sama kategorie 55+ vůbec nedává logický smysl, neboť nevyplývá z žádného mezníku. Tito lidé mají deset let do důchodu, nezřídka pečují o puberťáky a jejich energii by jim často mohla závidět generace třicátníků. Nebo už v tom důchodu jsou a užívají si života dle přání a možností.
Poslední dobou se roztrhl pytel s články na téma „Co by měly nosit ženy po padesátce“. Také se můžeme dočíst spoustu rad, čeho se mají takové ženy vyvarovat. Jaké kalhoty se pro ně opravdu už nehodí, které šaty vyhodit, jaké plavky vážně nee, a střihy vlasů, kterým je zapotřebí se vyhnout. Rady pro ženy přes padesát. Případně 55 plus.
Jinými slovy: už vám bylo padesát, tak nepůsobte trapně.
Viděli jste někdy doporučení pro dvacetileté baculky? Že minisukně sotva zakrývající kyprý zadek a topy, z nichž vylézají všechny špeky, jsou pro jejich typ postavy nevhodné? Nikoli. Protože téma hubenosti a otylosti je již také zavržené. A navíc to stejně dávno nikomu nevadí. Co je ale zřejmě velmi důležité, aby dámy po padesátce nepůsobily nepatřičně.
A co takhle zaměřit se na jiné cíle? Začít radit genderově neidentifikovaným, lidem s hendikepy či dle barvy pleti? Obávám se, že do takového minového pole by si nikdo šlápnout netroufl.
Ženy přes padesát, to je ale sousto!
Jestli nechcete nikoho pohoršovat, buďte šik. Nebo na sebe alespoň moc neupozorňujte. A zakryjte se. Sukně nad kolena jsou pro vás zapovězené, břicho ať vám nikde nevylézá a vůbec, koukejte se ostříhat, protože dlouhé vlasy už taky nejsou nic pro vás.
Je úplně fuk, že máte na rozdíl od té mladé holčiny ukázkové nohy vypracované z posilovny a jiskru v oku. Už je vám přes padesát? Cha. Tak to už vážně nemůžete nosit slim džíny.
Že na vás ostatní ženy různého věku vrhají závistivé pohledy a muži vás tiše obdivují? No jo, ale už jste překročila hranici. Tak zapomeňte.
pexels-lahbabi-14142370
Nepochybuji, že pisatelkami těchto článků jsou také ženy a strefují se tak do vlastních řad. A možná to i myslí dobře. Ale uvažují špatně.
Ráda bych jim připomněla, že pokud jsme se my, ženy, dožily takového požehnaného seniorního věku padesát plus, už dávno víme, co nám sluší. Nebo jsme to nevěděly nikdy a teď už se to nenaučíme. A třeba je nám to úplně jedno, protože se ve vlastní kůži a šatech cítíme fajn.
Jedna věc je tiše hodnotit a druhá veřejně radit či dokonce nabádat, nedej bože zesměšňovat.
Nemyslete si, já také každý den na ulici nebo v metru v duchu hodnotím lidi a troufnu si říct, že to děláme všichni. Někdy se inspiruji a jindy si pomyslím, že to tahle žena trochu přehnala a víc by jí slušel jiný typ sukně. Ale co mně je do toho? Ptá se mě snad někdo? Paní vypadá spokojená, tak co? Vedle sebe má usmívajícího se manžela a dvě krásné pubertální dcery. Na rozdíl od té upravené ženské s otráveným kukučem, které by se z módního pohledu nedalo vytknout vůbec nic.
Tyto rady totiž nejsou určeny pro ženy jako takové, ale pro jejich okolí, které je posuzuje. Proč bych si měla vzít šaty, které nesnáším, jenom proto, že se to prý má? A proč si na hlavě neudělat culík, ve kterém je mi fajn, protože se to prý už pro mě nehodí?
Ve své podstatě jsem trochu škodolibá, proto navrhuji autorkám těchto článků sepsat rady na téma: Co by měli nosit muži po padesátce. Nebo ještě lépe. Jakého účesu se vyvarovat, když jste si změnili pohlaví. A víte co? Kdo se odváží napsat něco na téma – jak by se měli oblékat lesby a gayové, aby nebudili pohoršení?
Nebojte, k žádné diskriminaci nenabádám. Podstata je ale úplně stejná a vychází z principu vyjmout ze společnosti určitou kategorii a nabádat ji k stereotypnímu chování.
Většina žen se chce líbit. A klidně si dáme i poradit, že? Listujeme časopisy a necháme se inspirovat současnou módou. Nakupovat chodíme nejradši s kamarádkou či dcerou, aby nám řekly svůj názor a někdy se zeptáme i prodavačky, pokud si nejsme jisté.
V čem je tedy rozdíl? Přece v tom, že jde o nás.
Protože my jsme osobnosti. Máme své boky, zadnice a centimetry. Jsme zaprcatělé nebo bychom mohly hrát basket, prsa nám osud nedopřál nebo nám naopak visí až k pupku. Jsme totiž ženy. A kolik nám je? A co je komu do toho? Hlavně, že se líbíme samy sobě.
Takže, holky přes padesát. Mějte se rády a přestaňte číst ty blbosti. Nebo je alespoň neberte vážně. A noste si, co se vám zlíbí. A jestli vás ráno popadla rozpustilá nálada, klidně si udělejte na hlavě ty culíky a obvažte si je mašlí. A doběhněte si do některého řetězce s rychlou módou pro baggy džíny. Jsou totiž šíleně pohodlné a vážně nejsou jen pro mladé.
I my máme své sny a touhy a můžeme s nimi nakládat dle libosti. Výsada projevovat svoji osobnost totiž nenáleží žádné věkové kategorii.
