Článek
Barcelona je díky vysoké poptávce turistického ruchu a s tím spojených aktivit spekulantů a kriminálních skupin nejohroženějším městem z obou stran pronájmu nemovitostí. Týká se jak vlastníků nemovitostí, tak i nájemníků.
Ti, kteří si potřebují nemovitost pronajmout k dlouhodobému bydlení, často tráví měsíce marným hledáním. Nemovitostí je málo a zájem majitelů pronajímat dlouhodobě je vzhledem k zákonným restrikcím malý. Navíc ani v případě, že se rozhodnou svoji nemovitost poskytnout dlouhodobě, nemají vyhráno.
Ve městě jako je Barcelona, kam míří milióny turistů a davy digitálních nomádů, romantiků i přistěhovalců z celého světa, je pochopitelně o bydlení nouze. Ač se město snaží, jak chce, krizi úspěšně vyřešit zatím nedokázalo.
Majitelé bytů mají strach hlavně z takzvaných okupas. To jsou většinou organizované skupiny různých přistěhovalců, kteří se nabourávají do bytů dočasně prázdných, v nichž se usídlí, jako by jim patřily. A vyhnat je není vůbec snadná ani rychlá záležitost, zejména pokud si s sebou přivedou děti nebo domácí mazlíčky. O problému okupas se už napsalo hodně.
Svízel ale může nastat i v případě legálního pronájmu, nemusí jít hned o okupas. Pronajmete byt třeba na rok a nájemník vám z něj udělá turistickou ubytovnu.
Představte si situaci Pérezových, kteří vlastní byt v populární čtvrti Barceloneta. Pronajali ho šestadvacetiletému muži a do smlouvy zahrnuli klauzuli zakazující nájemci pronajímat nemovitost jako turistické ubytování.
Teprve později po podpisu smlouvy rodina zjistila, že jejich nemovitost je inzerována na platformě Airbnb. Nájemník Pérezových totiž patří do velmi dobře organizované skupiny specializující se právě na tento typ podvodu.
Pronajmou si byt řekněme za 1000 euro měsíčně a dále ho nabízejí za 200 euro za noc. Možná si řeknete, že tak to měli Pérezovi udělat sami a finančně by si polepšili. Jenomže k tomu je zapotřebí turistická licence, která se již nevydává a do roku 2028 se město ve snaze zlepšit dostupnost dlouhodobého bydlení chce zbavit krátkodobých pronájmů úplně. Kromě toho takový pronájem není logisticky úplně snadnou záležitostí.
Pérezovi si nakonec pomohli sami. Přes AirBnb si vlastní byt pronajali na víkend, vyměnili zámky a případ předali právníkům. Turisté, kteří si byt v dobré víře pronajali, marně klepali na dveře. Když případ vyšel v novinách El País, redakci se přihlásilo mnoho dalších majitelů nemovitostí, které potkal stejný osud.
Horší byl případ jednoho univerzitního profesora, který si vzal rok volna, takzvaný sabatikal. Byt, shodou okolností také v části Barceloneta, pronajal přes agenturu specializující se na tento typ střednědobého pronájmu, který je určen pro profesionály nebo studenty přijíždějící do katalánské metropole na dočasný pobyt.
Nikdo netušil, ani dotyčná agentura, že nájemník, kterého si vybrali, má dokonale naplánovaný nelegální a lukrativní byznys. Během pár dní v bytě postavil zdi, přestavěl celý byt a začal pronajímat jednotlivé pokoje turistům.
Onen nájemník chilského původu se prezentoval jako zaměstnanec jedné společnosti, který přijel na 11 měsíců pracovat na projektu, a předložil všechny dokumenty. Pochopitelně falešné.
Brzy začaly problémy. Nájemníci si stěžovali na hluk při stavebních pracích a agentura při kontrole zjistila, že byl vyměněn zámek. Krátce nato začali do bytu přicházet turisté. Agentura přivolala policii, které otevřela nějaká paní a vysvětlila jim, že si pronajala pokoj přes Airbnb a platí 100 dolarů na den.
V obývacím prostoru byla postavena zeď, aby se získala další místnost k pronájmu, a na každý pokoj byl umístěn zámek s kódem pro vstup. V bytě se nacházeli další dva turisté.
Protože byl majitel bytu v zahraničí, zástupkyně agentury spolu s právníkem nahlásila podvod na policii. Jenomže se dozvěděla, že musí podat civilní žalobu. Fiktivní nájemník totiž stále platil nájem podle smlouvy, takže nevznikla žádná finanční újma.
Tento typ podvodů se ve městě stal téměř běžnou záležitostí a má vždy velmi podobný scénář. Začíná to dlouhodobými či střednědobými pronájmy, které jsou následně přeměněny na turistické. Apartmány jsou reorganizovány tak, aby se maximalizoval zisk za pokoj, a poté jsou inzerovány na platformách typu Airbnb s falešným registračním číslem.
Město Barcelona spolupracuje s policí na odhalování těchto podvodných aktivit a operujících gangů, ale jak se zdá, kriminální činnost stále kvete a skuteční majitelé nemovitostí jsou jejími oběťmi. Vymahatelnost jejich práv je velmi komplikovaná a zdlouhavá.
V případě univerzitního profesora se jedná se o mafii, kterou odhalil inspekční tým městské rady Barcelony pro turistické apartmány, a kterou vyšetřuje katalánská policie (Mossos d'Esquadra), protože takto zneužívá více apartmánů ve městě pomocí stejného podvodného systému.
V Barceloně operuje několik gangů a ty největší jsou již v hledáčku barcelonské městské rady, která je se svými udělenými pokutami kriminálníkům zřejmě pro smích. Jenom v posledních měsících město udělilo pokuty ve výši 2,5 milionu eur, ale jeden z největších asijských gangů, kteří operují s 80 byty, to nijak nezasáhlo. Prostě nezaplatili a dál se věnují svému „podnikání“.
Zdroje města, které má sice situaci zmapovanou, ale zatím je ve své legální snaze na nápravu krátké, uvádějí, že se může jednat o Rusy vydávající se za expaty nebo Chilany se švédskou národností, kdokoli může majitele nemovitosti oklamat. A pak jsou tu gangy, které koupí celý dům a cíleně se zbavují nájemníků, aby byty nelegálně pronajímali turistům.
Identifikace vlastníků je pro město stále obtížnější a podvodníci moc dobře vědí, jak mařit řízení. Rozdělují dům mezi několik vlastníků, takže když je to potřeba, převedou vlastnictví na někoho jiného a správní řízení se musí obnovit.
Není divu, že majitelé nemovitostí jsou velmi opatrní a nájemníky si pečlivě vybírají. Ani tak si nikdy nemohou být jisti, že onen člověk, pár nebo rodina, nejsou součástí gangu, či jim byt neokupují.
A turisté? Ti si užívají pronajatých bytů, za které si zaplatili. Jenomže netuší, že zaplatili podvodníkovi. A a že do bytu může kdykoli vtrhnout policie, opravdový majitel nebo najatá agentura, která za úplatu poloilegálně vystěhovává nezvané návštěvníky.
Trh s nemovitostmi je nejen v Barceloně, ale ve všech turisticky exponovaných místech Španělska, velkou hazardní hrou a opatrnosti není nikdy nazbyt.
A kdyby někoho napadlo zkusit to sami a pronajímat byt nelegálně k turistickým účelům? Pokuta dosahuje 600 tisíc euro a měštští inspektoři nespí. Na malé ryby nejsou tak krátcí jako na organizovaný zločin.
