Článek
Dělá a dělalo to tak mnoho žen i mužů. Nechávají za sebe platit, obdarovávat se drahými dary a slibují lásku. O prázdninových romancích, kterých si užívají ženy s místními muži v zahraničí, ani nemluvě.
Příběh, který se dostal až ke španělskému soudu, je tak trochu k zamyšlení. Žen i mužů, kteří si kupovali lásku, bylo a je ve světě nepočítaně. Drahé dovolené, přepychové dary a večeře v luxusních restauracích výměnou za iluzi skutečného vztahu.
Je ale obdarovaný zločincem a ten, který platí, skutečnou obětí?
Pojďme si společně zahrát na soudce, jehož roli mu v tomto případě není proč závidět. Udělit trest za vypočítavost a přijímání darů nebo se smířit s tím, že lidská naivita a touha po lásce a obdivu mnohdy končí na krásné české frázi „Slibem nezarmoutíš?“
Tento příběh je skutečný stejně jako rozsudek pro muže, který může být vinen ze zákona, ale eticky je jeho vina diskutabilní. Dopustil se podvodu a lze jeho jednání považovat za nezákonné? Španělé o jeho vině rozhodli.
Pracoval jako vrchní v restauraci pětihvězdičkového hotelu v Portugalsku, kam si přijela na pět dní odpočinout zámožná žena středního věku ze španělského Madridu. On byl rozvedený 43letý muž se dvěma dětmi.
Žena zůstávala každý večer v restauraci jako poslední. Byl „velmi laskavý, láskyplný, úžasný…,“ vzpomínala později na jejich seznámení. Po intimním setkání u hotelového bazénu a několika společně strávených dnech si žena myslela, že si spolu začali vážnější vztah.
Zatím to připomíná tisíce jiných historek z dovolených, kdy se ženy zapletou s místními playboyi, či se do nich rovnou zamilují, že? I tento příběh pokračuje víceméně standardně.
„Nikdy nepochybuj o tom, že tě miluji“, „Chci být s tebou“, „Miluji tě“, „Chci jet s tebou žít do Španělska“… přesvědčoval ji zaměstnanec hotelu o své lásce krásnými slovy a zprávami na Whatsapp. Dle rozhodnutí soudu to však byla lež. Muž měl láskou omámenou ženu v úmyslu pouze zneužít.
Ona mu jednou měsíčně kupovala letenky do Madridu, aby mohli být spolu. Bydlel u ní doma, chodili do luxusních restaurací, které platila ona, a ještě mu nakupovala značkové oblečení.
Vypadalo to jako láska. Při jedné návštěvě v Madridu zašli na úřad zaregistrovat si partnerství, což je ve Španělsku legální forma svazku s o něco menší právní platností než sňatek. Je to podobné registrovanému partnerství mezi stejnopohlavními páry u nás a je snadné ho zrušit.
To, co následovalo, definovala ženina právnička jako „komplexní sváděcí plán“, aby portugalský muž španělskou ženu podvedl s využitím jejích „slabých stránek a tužeb“.
Měsíce po začátku vztahu začal muž žádat o peníze. Nejprve na opravu auta. Pak na splacení různých dluhů, které měl v Portugalsku. V roce 2019 si žena dokonce vzala půjčku, aby mohla i nadále dávat peníze muži, kterého považovala za svého partnera.
Pak ji jednoho dne požádal o peníze pro jednu ze svých dcer. Žena už toho ale měla dost a odmítla. On s ní ukončil vztah a zablokoval si ji na WhatsAppu. Ona za ním dokonce vyrazila do Portugalska, aby ho požádala o vysvětlení, ale setkat se s ním se jí nepodařilo.
Z pohledu oné podvedené ženy je to podvod. Těžko říct, jestli ho sama vnímá jako podvod finanční, či jako citovou újmu, protože tolik chtěla v jejich vztah věřit. Jak průběh jejich vztahu popisuje onen muž?
Muž, který v onom hotelu již nepracuje, stále žije v Portugalsku. Tvrdí, že všechno začalo tím, že Španělka každý večer zůstávala v restauraci, kde pracoval, jako poslední a věnovala mu svůdné pohledy.
Trvá na tom, že vztah byl i pro něj skutečný, ale že po nějaké době potkal jinou ženu a rozhodl se španělskou turistku opustit. Že jí pak navrhl, aby se dál přátelili, ale ona se naštvala a šla ho udat.
Soudci madridského provinčního soudu ale jeho verzi událostí neuvěřili. Ve svém rozhodnutí dokonce zdůrazňují, že muž ani nedokázal specifikovat rok, kdy k vztahu došlo.
„Obžalovaný ženu vedl k přesvědčení, že s ní má romantický vztah, který nikdy nepocítil,“ uvádí se v soudním rozhodnutí a dodává se, že díky tomuto klamu si muž „užíval vyšší životní úrovně, než ve skutečnosti měl, dostával zdarma hotely, letenky, jídlo v restauracích, oblečení, peníze…“ bez úmyslu jí to splatit.
Nyní byl k tomu donucen. 43letý portugalský občan byl v Madridu odsouzen ke dvěma letům vězení a musí zaplatit 10 900 eur ženě, kterou svedl a podvedl, jak vyplývá z rozsudku. Soudci vysvětlili, že muž „nikdy neměl v úmyslu romantický vztah a jeho záměrem bylo získat finanční zisk,“ uvedli na závěr.
Tento příběh není stejný jako žen a mužů podvedených online falešnými lékaři, vojáky, zdravotními sestrami, celebritami a bůhví kým ještě, kteří ve skutečnosti vůbec neexistují a skrývají se za nimi většinou zaměstnanci asijských továren na podvody. Tito lidé se se svými domnělými romantickými partnery nikdy ani nesetkali a stejně jim uvěřili.
V tomto případě a mnoha jim podobných jsou ale takzvaní podvodníci z masa a kostí a nemusíme rovnou mluvit o sériových sňatkových podvodnících. Mohl by to být případ všech dívek spočívajících v náručích zámožných mužů a předstírajících lásku výměnou za přepych a pohodlí.
Nebo osamělých žen, které jsou ochotny za své protějšky platit, jen aby se jim dostalo iluze lásky, ve kterou věří. Nebo všech podvedených a zapuzených partnerů, kteří doufali, že jejich vztah je pevný a pak je milá je opustila s jiným.
Otázka zní, jak lze prokázat skutečný úmysl podvodného jednání a kde jeho hranice začíná a končí? Odkdy a od jaké výše budeme brát dary milovaným jako právoplatný závazek?
V extrémním případě si lze představit, jak po tomto rozsudku začnou všichni zhrzelí partneři po svých bývalých partnerech a partnerkách vymáhat náklady vložené do vztahu, který považovali za významnější, než byla realita. Jinými slovy – opustil jsi mě, tak mi všechno, co jsem ti dala, vrať a za to, že jsi mě opustil, pykej.
Bylo by zajímavé sledovat, jak by v podobném případě rozhodl český soud, pokud by nešlo o případ typického sňatkového podvodníka seznamujícího se s ženami většinou online a pod příslibem manželství z nich lákajícího sumy peněz. Takové jednání lze ale většinou úspěšně prokázat.
A proto bychom každý z nás nemohl být soudcem. Protože vlastní názor, zkušenost, rozdílný pohled na morálku a takzvaný selský rozum nejde vždy s právem ruku v ruce.
Jak to vidím já? Že ani všechen majetek světa nemůže zaručit lásku. A že slibem sice nezarmoutíš, můžeš si jít ale za něj sednout. A taky že letní lásky bývají šálivé.
