Článek
Buñol, malé španělské městečko se zhruba 9 tisíci obyvatel ve valencijské provincii, je známé po celém světě populárními rajčatovými bitvami.
Festival La Tomatina, festival házení rajčat, se organizuje každou poslední středu v srpnu a nejinak tomu bylo letos.
Rajčata, která se při bitvě používají jako střelivo, nejsou určena ke konzumaci, ale pěstují se účelově. Letos produkci rajčat pro festival zařídila společnost Frutas y Verduras Massanassa se sídlem v Sille, ve stejné provincii. Firma uvedla, že na produkci střeliva začala pracovat ke konci dubna.
Do Buñolu se 28. srpna sjelo 22 tisíc lidí nejen ze Španělska, ale z dalších 28 osmi zemí světa, aby si užili šílené červené zábavy a lahodného šílenství přímo v centru města.
Dříve každoročně do městečka přijíždělo mezi 40ti až 50ti tisíci návštěvníků, což ovšem znamenalo úplný kolaps, takže radnice v roce 2013 přistoupila k omezenému prodeji vstupenek za 15 euro na maximální počet 20 tisíc. K tomu samozřejmě připočtěme místní, kteří platit nemusí.
V letošním roce se poprvé prodávaly i exkluzivní VIP vstupenky za 500 euro. Jejich majitelům se dostalo výsady jet na jednom ze sedmi vozů přivážejících rajčata a házet jimi přímo ze zdroje. Místní radnice ale připustila, že se jich prodalo méně, než se předpokládalo.
Každoroční rajčatová bitva začíná přesně v poledne a trvá pouhou hodinu, i když předtím i potom v malebném městečku v horách asi 40 kilometrů od Valencie hraje hudba a pořádají se různé přehlídky, soutěže a další aktivity.
A jaká jsou pravidla bitvy? Vlastně téměř žádná. Odházet a schytat co nejvíce rajčat, pěkně se v nich poválet a zaneřádit náměstí Plaza del Pueblo. Vítězem není nikdo a zároveň všichni, kdo se festivalu účastní. Šílené veselí a házení rajčaty po všech a všem je účelem hry a možná je ze své podstaty nejlepším povoleným dováděním na světě.
Festival začíná, když jedna statečná duše vyšplhá na vrchol namazaného dřevěného sloupu vysokého jako dvoupatrový dům, kterému se říká Palojabon, a dosáhne šunky na jeho vrcholu.
V praxi tento proces trvá dlouho, ale festival stejně odstartuje, i když na masitou cenu nikdo nedosáhne. Signálem pro začátek boje je střelba z vodních děl a chaos může začít.
Přestože je to bitva ukrutná a zdánlivě bez pravidel, přesto některá existují.
Rajče se musí napřed rozmačkat v dlani, než se po někom hodí. Pomazávání triček ostatních není dovoleno. Láhve a ostré předměty jsou kvůli bezpečnosti válečníků zakázané.
Doporučuje se nosit staré oblečení, což by asi každého stejně napadlo, a ochranu očí.
Dalším pravidlem je čas. Odbije jedna hodina po poledni, vodní dělo ohlásí konec zápasu a žádné další rajče už nesmí být hozeno. V tu chvíli totiž začíná úklid města. Hasičské vozy projíždí místem bitvy a hadicemi ostřikují budovy a ulice.
O účastníky bitvy se radnice příliš nezajímá, takže ti se buď umyjí v řece nebo se nechají postříkat hadicemi místních obyvatel, kteří se tohoto úkolu laskavě zhostí.
Historie La Tomatina se datuje od poslední srpnové středy roku 1945. Pár mladých lidí se prý poflakovalo po náměstí a sledovalo karnevalový průvod na městské slavnosti. Chlapci se rozhodli, že se zkusí připojit k průvodu. Ale jak se tlačili, někdo v průvodu upadl na zem a ve vzteku se začal ohánět vším, co mu přišlo pod ruku. Dav se rozvášnil a vzal útokem místní stánek se zeleninou, kde byla na ráně hlavně rajčata. A tak začala první bitva, kterou ukončili až místní strážníci.
Další rok už si mládež zorganizovala bitvu předem a někteří si donesli vlastní rajčata.
Jestli se chcete příští rok poslední srpnovou středu této veselé a nezřízené zábavy účastnit a na chvíli zapomenout na všední starosti a společenská pravidla, lístky už jsou v prodeji. Bez nich si rajčaty na festivalu La Tomatina nehodíte.
