Článek
Trochu špatná zpráva, která ale ničemu zas až tak moc nevadí, je, že většina z nás vypadá starší, než si o sobě myslíme. A nezlobte se kvůli tomu na mě, já vás nechci ve skálopevném přesvědčení o vašem nadstandardním vzhledu zviklat. Tak říká věda.
Nedávná studie se zabývala věkovou skupinou 50 až 80, tedy lidmi, kteří si vlastní stárnutí uvědomují a vadí jim, a proto se snaží sami sebe i ostatní trochu ošálit. Přestože se výzkum mladšími ročníky nezabýval, je pravděpodobné, že podobné úsudky o vlastní výjimečnosti se týkají i jich.
Když mi bylo čtrnáct, vypadala jsem na osmnáct a byla za to ráda. Ve dvaceti jsem vypadala na šestnáct a ráda jsem nebyla. Nebylo to jenom mé mylné přesvědčení, ale vzhledem k tomu, že ještě téměř v pětadvaceti po mně často chtěli občanku v baru, asi jsem mladší vypadat musela.
Vzpomínám na jednu historku. Bylo mi třiadvacet a doprovázena maminkou jsem po Praze tlačila kočárek s vlastním synem. Na tramvajovém ostrůvku se do nás pustila velmi rozzlobená postarší paní a začala spílat mně i mé mamince za to, že taková mladá puberťačka nemá co mít dítě, kam to ten svět jenom spěje?
Třicetiny pro mě byly mentálně velmi vyčerpávající. Připadala jsem si stará a myslela, že tímto okamžikem mé mládí a tím pádem celá lepší část života právě skončila. Vůbec jsem tenhle životní milník nenesla statečně. Pak už bylo všechno fajn. Ve čtyřiceti jsem se cítila na vrcholu světa a padesátku brala jako dobrý důvod k oslavě, protože nic jiného než číslo to pro mě neznamenalo. Navíc jsem přece na padesát ale vůbec nevypadala.
Jak to bude dál, to zatím nevím, ale jistá věc je ta, že od té proklaté třicítky je mi to tak nějak jedno. Kromě momentů, kdy mi někdo věk připomene, třeba tím, že už mě z bůhvíjakých důvodů nechtějí zaměstnat, na roky nemyslím. V hlavě mám tisíc jiných věcí a plánů než ztrácet čas nějakými zbytečnými úvahami. Pravda ale je, že i já si myslím, že stárnu pomaleji než mí vrstevníci, kteří si zřejmě myslí totéž. Svůj důvod to má pravděpodobně v sebeobraně.
Vzhled je totiž ukazatelem věku a životních fází, které jsou spojeny se společensky výraznými stereotypy a předsudky. A my se z těch předsudků chceme vymanit.
Ale zpět k té zmiňované studii, která proběhla v USA, ale od našich zkušeností se příliš lišit nebude. Dle jejích závěrů 59 procent respondentů uvedlo, že vypadá relativně mladší než jejich vrstevníci, zatímco 35 procent sami sebe viděli ve stejném věku a pouze 6 procent si připadala starší, pokud jde o vlastní vzhled. Ve zkratce řečeno, většina z nás žije deziluzí.
Není bez zajímavosti, že zejména ženy a lidé s vyššími příjmy o něco častěji uváděli, že si myslí, že vypadají svěžeji než jejich vrstevníci. Však také tito lidé do svého vzhledu víc investují, takže by bylo pošetilé domnívat se, že vynaložené finance žádné výsledky nepřinášejí.
Pravda je prostá. Ať se subjektivně cítíme na svůj přirozený věk nebo o desítky let mladší, silnější a pozitivnější, nic nám nedokáže naše představy zbortit jako pohled na vrstevníky. Možná to taky znáte: „Proboha, tahle ženská je vážně stejně stará jako já? Chudák….“ Připusťme si ovšem, že někdo jiný si o nás může myslet totéž.
Ze stárnutí máme povědomý strach už od mládí. Tendence jsou ale poslední dobou ještě daleko šílenější díky sociálním sítím a takzvaným influencerům, kteří mají na mladé lidi ohromný vliv. Ve Velké Británii, kde se o tom veřejně píše, ale problém se bude týkat i jiných zemí, již děti ve věku 10 let žádají své rodiče, aby jim kupovali drahé přípravky proti stárnutí pleti.
Dermatologové bijí na poplach a tvrdí, že trend, do značné míry způsobený vlivem sociálních sítích, vyvolává v dětech strach ze stárnutí. Ve Švédsku dokonce jeden z největších farmaceutických řetězců zakázal prodej anti-aging (proti stárnutí) produktů mládeži pod 15 let bez rodičovského souhlasu.
Situace je ale o něco složitější a velmi souvisí s psychikou. Lidé, kteří slýchávají posměšné či doporučující komentáře na účet svého vzhledu a věku, častěji trpí mentálními problémy než ti, kteří jsou chváleni. I toto potvrdila uváděná studie. Takže se vlastně jedná o začarovaný kruh.
Co z toho všeho vyplývá? Stará dobrá moudrost. Vykašlete se na to, co si o vás druzí myslí a žijte tak, jak to sami cítíte. Není to můj osobní názor, ale psychologů, a to nejen těch, kteří průzkum prováděli. Doporučují přehodnotit svůj vlastní postoj ke stárnutí, protože starší dospělí s pozitivním sebepojetím stárnutí žijí déle. A to je asi to, co chceme. Déle a v lepší kondici.
Když se budete trápit, odrazí se to na vašem zdraví a zestárnete rychleji subjektivně i objektivně. Což ovšem neznamená, že byste neměli přemýšlet o vlastním životním stylu, který nedokáže nahradit ani plastická chirurgie, drahé krémy, barvy na vlasy, v případě pánů třeba jejich nastřelování.
Mentorovat zde nebudu, protože mám také v otázce zdravého životního stylu co dohánět. Nakonec každý máme vlastní představu o tom, jak by měli lidé v té či které věkové skupině vypadat. Ať už je ovlivněná veřejným míněním, vlastní sociální skupinou či zažitými stereotypy. Takže i sami sebe posuzujeme vzhledem k těmto kritériím, nikoli objektivně.
Já mám v tomhle jasno. Povislou kůži a vrásky můžeme do jisté míry ošálit a zbrzdit, ale čilého ducha a energii si nekoupíme. A je to právě elán, nadhled a životní přístup, který nás udržuje mladistvými. Na druhé straně pocity zmaru, negativismus a kapitulace dokážou přidat spoustu let i fyzicky mladým lidem.
Takže se v tom přestaňme babrat a neposuzujme se podle druhých, protože je to stejně zbytečné a falešné chlácholení sama sebe. Jediné opravdu důležité je, abychom byli sami se sebou spokojeni.
Nebuďme zapšklí a přistupujme i ke stárnutí s humorem. Smích je totiž ten nejlepší a nejlevnější omlazující prostředek. To přece víme už dávno a nepotřebujeme k tomu žádné sofistikované studie.
Zdroje:
web:
The Guardian: Why you probably look much older than you think
The Guardian: Children as young as 10 demanding anti-ageing products, say UK dermatologists
The Guardian: Swedish pharmacy bans sale of anti-ageing skincare to children
Psychology Today: Why Some People Always Look so Darn Young and How They Do It
