Článek
Přesunout se na zimu do Španělska zní buď jako dobrý plán nebo jako nesplnitelný sen. Třeba se to ale jednou povede a krutá realita pak mnoho lidí zaskočí. Zima tu dokáže být pěkně vlezlá. Hlavně doma.
Španělsko pro mnoho lidí znamená hlavně pláže a moře, sluníčko a sangrii. Ale je také druhou nejhornatější zemí v Evropě a její území je horami pokryté takřka z poloviny. Na zimu se ale asi chcete jet ohřát někam k moři.
Jestli to myslíte vážně, buďte obezřetní a pořádně se na to připravte. Mohli byste se klepat zimou víc než doma a svého rozhodnutí litovat. Já jsem nikde jinde v životě nemrzla právě tak jako ve Španělsku.
Přes den a na pohled to vypadá dobře. Žádná námraza a sníh až na pár výjimek v roce , žádné prosolené plískanice, které ničí boty a karoserie aut. Sluníčko přes den vyhřeje chodníky, lidé vysedávají na terasách kaváren s bundami přehozenými přes židličky a na očích mají sluneční brýle.
I takový obrázek přímořského zimního Španělska je typický. Jenomže to je pouze iluze. Zimní bundy, šály a rukavice jsou vybavením, které by se dalo básnicky označit za „se sluncem odešlo, po slunci přišlo“.
V zimě totiž netrávíte většinu času na pláži, ale doma, chtělo by se říct v teple. Ovšem pokud nejste velmi obezřetní s výběrem ubytování, nebudete tam mít topení. Kdo by na něj taky myslel, když se chystá do teplých krajin?
Ve chvíli, kdy píši tento článek, jsou v Barceloně pouhé 3 stupně celsia, zatímco v Praze -3. Jenomže pocitově to kvůli vlhkosti vzduchu vyjde nastejno. Navíc pofukuje větřík od moře, který je v létě spásný, v zimě lezavý do kostí. Od teplot, které se ukazují na teploměru, je tak potřeba odečíst minimálně pět stupňů.
Pokud jste stejně naivní jako jsem byla já a tisíce dalších přistěhovalců do Španělska, netušíte, že hlavním kritériem při hledání bydlení by mělo být vytápění. Můžete tak stejně jako já první dvě zimy skončit sice v hezkém bytě se slunečnou terasou, ale také s jednoduchými skly v oknech a bez topení.
Jen si představte, že je venku kolem nuly a vy se vrátíte do bytu, kde se netopí. Taková představa moc lákavá není, že? Ve Španělsku je to ovšem realita.
Mnoho bytů ve městech jako je Barcelona bylo vystavěno tak, aby čelilo zejména letním vedrům. Mají velmi špatnou izolaci, studené dlaždice na podlaze, jednoduchá okna, kterými často ještě profukuje, a žádné centrální topení.
Byty a domy v přímořských oblastech zase byly určeny převážně k letnímu pobytu, nikoli k celoročnímu užívání, takže jsou na tom podobně.
Příliš si nepomůžete ani na jihu, kde jsou teploty přece jen vyšší než v severní Barceloně, ale i tam v zimě padají a díky přímořskému vlhkému ovzduší se zdají být mnohem nižší, než ukazuje teploměr. Navíc čím víc na jih, tím menší šance, že bude v domě topení.
Asi se shodneme na tom, že na zimě je jedna věc příjemná. Když se celí prokřehlí s tvářemi červenými od mrazu a nehybnými prsty na rukou i nohou vrátíte domů do tepla. Jenomže ve Španělsku se vám něco tak příjemného stát nemusí. Přijdete celí vymrzlí ze zimy do zimy. Možná se vám bude chtít brečet zoufalstvím, jako dřív mně.
Péřovku a kozačky vyměníte za několik vrstev teplých svetrů a tlustých ponožek a prokřehlé prsty si budete třít, abyste s nimi alespoň mohli pohybovat. Ano, přímotop se nabízí jako rozumné řešení.
Jenomže i přímotop má kromě toho, že vás elektrika bude stát majlant, ještě další úskalí. Vyhřeje totiž jenom omezenou plochu, takže musíte sedět v jeho blízkosti. Zbytek tepla uteče netěsnícími jednoduchými okny, dveřmi, neizolujícími zdmi a pokud bydlíte v krásném historickém městském domě, rozpustí se kdesi mezi čtyřmetrovými stropy.
Přímotop si nemůžete nechat puštěný pořád. Zapnete ho, až když se vrátíte do studeného domova. Také pochopíte, proč se tepláky jmenují tepláky od slova teplo, a proč je dobré mít v zásobě několik dek.
Já jsem používala ve svých prvních barcelonských zimách minimálně čtyři. Jednu přehozenou přes peřinu, druhou jsem si balila nohy, když jsem potřebovala pracovat u psacího stolu, třetí sloužila k zakrytí horní části těla, s tou jsem chodila i do kuchyně a na záchod, a čtvrtou jsem přikrývala psa. I on se totiž klepal zimou.
Musíte si zvyknete i na páru, která vám jde od úst, když s někým telefonujete, a zmrzlé prsty jsou na klávesnici počítače nebo mobilu o poznání pomalejší. Zimní zoufalství doma je horší než venku. Doma totiž chcete pohodlí a teplo, ale jinde než ve sprše se vám ho nedostane. A z té musíte chtě nechtě zase vylézt.
Nová výstavba a modernizované byty už s vytápěním počítají i ve Španělsku. Do jednoho takového jsem se přestěhovala. Má topení i klimatizaci. Ani ta totiž na rozdíl od všeobecného mínění není všudypřítomná a má ji pouhých 41 procent nemovitostí. Kdo by ale v zimě myslel na klimatizaci? Stejně jako v létě na topení.
V pracovním kolektivu jsem považovaná takřka za celebritu, jejíž životní styl je záviděníhodný. Jsem totiž jednou z mála šťastlivců, kteří mají doma topení. Podstatně méně kolegů tráví v zimě čas prací z domova a raději se ohřívají ve vytopených kancelářích.
Dřív jsem se chodívala se psem ohřívat do metra jako bezdomovec. Teď už nemusím přemýšlet o tom, že se kvůli zimě přestěhuju ze Španělska zpátky do Anglie nebo do Čech. Kdo by mi to taky věřil?
Pokud se i vy necháváte unést vidinou teplých krajů a v hlavě vám hodlá červíček touhy přestěhovat se do Španělska, mějte na paměti, že nic neoceníte víc než účinné topení. Je to prozíravější, než se jet na zimu ohřát do tepla a zjistit, že je vám chladno až k breku.
Plán odjet do letních krajin na zimu se může v případě Španělska ošklivě vymstít. Tak buďte chytří a myslete hlavně na topení. Štěstí přeje připraveným..
