Článek
Katalánci obecně rádi slaví a všelijakých svátků, neboli fiest, zde během roku probíhá nepočítaně a slaví se skutečně, nejenom teoreticky. Sant Jordi je ale jiný. Slavnostní a romantický a přítomný na každém barcelonském rohu. Můžete si ho představit jako něco mezi Valentýnem a naším prvním májem, časem lásky.
Vlastně ne. Je o poznání hezčí, tradičnější a uctívanější. Tradice velí mužům v tento den obdarovávat své důležité ženy růžemi. Nejenom přítelkyně a manželky, ale i dcery, matky a třeba i kolegyně, zatímco ženy jim oplácí knihou.
Ať se v tento den vydáte v Barceloně kamkoli, nevyhnete se všudypřítomným stánkům postaveným jenom pro tento účel, vyzdobených žlutočervenými barvami. Ano, může se to zdát stejně obchodním tahem jako Valentýn, ale věřte mi, zdání v tomto případě klame.
Katalánci tento svátek skutečně prožívají a nezdají se k tomu být nuceni žádnými společensko-komerčními tlaky. Ať už jsou mladí, či v letech, všichni se na den Sant Jordi těší a s obavami sledují předpovědi počasí, které jediné jim může radost pokazit. Svátek Sant Jordi se totiž odehrává venku a jejich prožitek je tak sdílený.
Letos bylo krásně a lidé opět vyrazili do ulic hledat tu svoji knihu a koupit růže, které zabalené stylově v katalánských barvách drželi v rukách. A bylo jich v ulicích tolik, že na ty, kteří žádnou růži či knihu nenesli, byl smutný pohled.
Město bylo vyzdobené stovkami, možná tisíci stánky s převážně rudými růžemi ovázanými stužkou ve žlutočervených barvách katalánské vlajky, často tradičně s pšeničným klasem.
Romantická a důstojná atmosféra je tak nakažlivá, že se spolu s místními cítíte svátečně, i kdybyste jinak byli vůči romantice odolní . Aby taky ne. Dokonce všechny důležité budovy jsou pro tento den vyzdobeny jaksepatří.
Casa Batlló, jeden z nejznámějších domů architekta Gaudího na slavné Passeig de Gracia bývá zahalená stovkami rudých růží a před domem se shlukuje ještě mnohem větší množství lidí větší než obvykle, aby si tu krásu vychutnali a vyfotili.
Na náměstích a v ulicích se objevily dlouhé stoly se stohy knih všech možných žánrů a jazyků, u kterých postávali zákazníci a někde se dokonce tvořily fronty. A mladí lidé se u stánků s knihami rozhodně nenechali zahanbit staršími generacemi. Kataláci čtou hodně a rádi.
Ačkoli je Sant Jordi běžným pracovním dnem a není státním svátkem, jeho důležitost a obliba je znát i v dopravě. Část barcelonského centra včetně hlavních dopravních tepen je každý rok pro pozemní dopravu uzavřené a stává se z něj pěší zóna zaplněná stánky s květinami a knihami a davy oslavujících.
Letošní čísla zatím nejsou k dispozici, ale loni se prý prodalo během tohoto jediného dne kolem 4 miliónů růží a knižní prodej činil zhruba 7 procent celkového ročního obratu. A to rozhodně není málo.
Svatý Jiří je patronem mnoha zemí, jako třeba Anglie, Řecka, Rumunska a stejně tak od roku 1456 i Katalánska. Svátek Sant Jordi se slaví po celé zemi 23. dubna, v den, kdy zemřel rytíř Jordi a váže se k němu legenda.
Jiří, neboli katalánsky Jordi, byl římský voják řeckého původu, který odmítl splnit rozkaz císaře Diokleciána pronásledovat křesťany, za což byl mučen a sťat. Poté ho začali uctívat jako mučedníka a brzy se začaly vyprávět fantastické příběhy spojené s jeho postavou.
Každá země má pochopitelně svou vlastní verzi legendy. Ta katalánská vypráví o Jordim jako o princi na bílém koni a je to hezká pohádka.
Před dlouhou dobou strašlivý drak terorizoval malou vesnici Montblanc nedaleko Barcelony. Všichni občané byli vyděšení a draka krmili, aby uklidnili jeho hněv. Drak byl však tak nenasytný, že ve vsi nakonec došla všechna zvířata. A tak se obyvatelé vesnice rozhodli obětovat každý den jednu osobu, kterou vylosovali.
A jednou se touto vyvolenou osobou stala králova dcera. Ale jako ve správné pohádce, kde se vzal, tu se vzal udatný rytíř na bílém koni a nebyl jím nikdo jiný než rytíř Jordi. Draka zabil svým kopím a princezně daroval růži z keře, který vyrašil na místě, kde se vylila dračí krev.
A jak do toho zapadají knihy? Tato část tradice od svatého Jiří vůbec nepochází, ale časově se prolíná s mezinárodním dnem knihy, který se ve Španělsku datuje od roku 1923 a shoduje se s úmrtím dvou velikánů - Miguela de Cervantese a Williama Shakespeara, kteří oba současně zemřeli v roce 1616.
Jak vážně svátek místní prožívají, dokazují třeba i na svých profilových fotografiích, které často pouze pro tento den mění v obrázky růží s knihami, posílají si ve zprávách blahopřání, ba dokonce internetové portály umisťují sloupky oslavující Sant Jordi na přední pozice před ostatními zprávami. Štastný svátek Sant Jordi si přejí i kolegové v práci či zákazníci prodavačům v obchodech.
Jestli se chystáte katalánskou metropoli Barcelonu příští rok navštívit, protože letos to už nestihnete, zkuste si cestu naplánovat na 23. duben. Být u toho a všudypřítomnou slavnostní náladu prožít na vlastní kůži rozhodně stojí za to.
