Článek
Krize je třeba využít k inovaci, tak proč důležitá témata odkládáme? Místo toho aby jsme krizi využili, tak pod její záštitou veškerá opatření, která nahlídají alespoň trochu do budoucnosti, ignorujeme.
„Teď není čas řešit budoucnost“
Momentálně jsme v krizi. Na nic jiného není čas. A až se z té krize dostaneme, tak bude třeba zase lidem dopřát klid, zase nic neřešit. Kdy je tedy ta ideální doba se věnovat budoucnosti? Podle politiků nikdy, co bude po skončení jejich aktuálního mandátu, je začne zajímat až v kampani na získání mandátu nového. Takhle se nikam nedostaneme, je třeba začít jednat hned teď, když ne před třemi lety (to se na to všichni vykašlali).
Absence plánu
Máme vůbec nějaký plán? Čím se třeba budou lidé živit, až se tu nebudou vyrábět auta? Nic. Nula. Co takhle si v rámci opozice a vlády sednout ke kulatému stolu a dohodnout apolitický plán pro budoucnost. Narýsovat si body, na kterých se shodne každý bez ohledu na stranickou příslušnost. Ty pak dlouhodobě prosazovat, ať už bude u kormidla kdokoliv. Prvně rychle schválit, co se společně domluvilo, potom se hádat o tom, co politické strany rozděluje.
Z průmyslu 20. století nelze žít věčně
Z montovny budeme mozkovnou. Jééé! Když slyším tuto frázi, už se mi dělá blbě. Mozkovna tu bez plánu nikdy nebude, montovna 20. století pomalu a jistě končí. Tak co tu teda bude? Zatím jen rozmontovna mozků, co dál to se uvidí. Když už konečně přijde příležitost mít tu něco z 21. století - gigafactory v Líních – tak proti ní nesmyslně bojujeme. Proč? Protože to zmíněné rozmontovávání mozků nám tu jediné funguje ještě docela dobře.
Jan Amos Komenský se musí v hrobě obracet
Vzdělání je základním pilířem každé společnosti. Takže logicky bude priorita číslo jedna, že? Ha, chyba! Proč taky mít chytré občany, když nevzdělance můžu jednodušeji ovlivnit? Jako politická strana využiji dezinformací, protože staří je nepoznají a mladí se o nich ani neučí. Mediální gramotnost, kritické myšlení nebo finanční gramotnost - tohle v českém školství chybí. Dnešní svět se rychle vyvíjí a je tedy třeba i v rámci vzdělávání stejně rychle reagovat. Přidávat nové předměty, staré revidovat a upravovat.
Důchodová reforma! Zase?
To si připadáte, jako kdybyste poslouchali poškozenou gramofonovou desku. Pořád dokola. Politická reprezentace to tak dlouho odkládala, že už se žádná reforma teď dělat nemusí. Už je pozdě, každý, kdo nemá důchod za pár, se už nedočká. Ve světle této skutečnosti by aktuální vláda měla posbírat všechnu kuráž světa a říct tu nepříjemnou pravdu, aby se lidé začali připravovat, aby si začali spořit na svoje stáří. Všichni víme, že se to nestane, tak to píšu alespoň já.
Konzervativní Hobitín
My jsme přece malá zemička, my nic nezmůžeme. Ne nejsme, jsme 10. nejobydlenější země Evropské unie. Buďme tedy odpovídajícím způsobem slyšet. Česko předsedá Radě Evropské unie a jde mu to, tak na to navažme. Nebuďme slyšet, jen když se to po nás přímo vyžaduje, ukrojme si kus pro sebe i jindy. Nebojme se dělat chyby, ty nás posouvají dopředu. Tahle správná mentalita nám tu chybí, jde to také na vrub našeho školství.
Synonymum pro naivitu? Mládí!
„Přece nám tu do toho ten mladej fracek nebude kafrat.“ Občas to působí, že pro zapojení do společnosti v nějaké důležité roli musí mít člověk minimálně 50 let. Dávejme mladším víc příležitostí, učme se od nich, posouvejme se dále.
Bambilion mesiášů na 78 870 km²
V televizi běží teleshopping, teleshopping na instantní zlepšovák pro každou rodinu. Přepínáte kanál, tady taky běží teleshopping, tentokrát na instantní odstraňovač každého problému. Pousmáli by jste se a řekli si: „Kdo na takovou blbost skočí? Já určitě ne.“ Proč to tedy s politiky není úplně stejně? Možná je to tím, že za „blbost“ z teleshoppingu by jsme museli zaplatit, za politiky mesiáše budou platit až naše děti. A to se vyplatí, Horste!
Nula vizionářů na 78 870 km²
Je tu vůbec nějaký vizionář? Já tedy žádného neznám. Nemusí to být zrovna Elon Musk, ale někdo, kdo by myslel dál, inovoval, vedl a působil věrohodně. Znáte někoho takového? Podělte se o jména v komentářích.
Data a odborníci
Jediná data, která se v Česku využívají, jsou ta veřejného mínění, odborníci - jedině ti marketingoví. Nelze všechno řídit jen a pouze daty, ale ukazatel a nástroj jsou nejlepší. Politik logicky nemůže rozumět všemu, proto tu jsou odborníci, kteří poskytnou svůj pohled na danou problematiku, jen se nebát je využívat. Pokud je nikdo nikdy neposlechne, tak se příště na poskytování nějakých rad rádi „vyprdnou“.
Politik se v Česku neuživí
Kacířská myšlenka, ale něco do sebe má. Schopní lidé do politiky nepůjdou, protože v soukromém sektoru dostanou mnohem víc a ještě se nemusí bát, že se „ušpiní“. Aktuální stav „motivuje“ morálně slabší, najít si nějakou tu „bokovku“, jenže ne k politice, ale v politice.
V čem dalším jsme sto let za opicemi?
