Článek
Ona vlastně nijak nevybočovala z chování královské rodiny, která po celou dobu II. světové války stála věrně po boku svého lidu ve své zemi, přestože se uvažovalo o její evakuaci do Kanady. Anglický král Jiří VI. s manželkou Alžbětou a dcerami Alžbětou a Margaret ale neopustili zemi v jejich nejtěžších chvílích. „Mé děti nikdy neodcestují beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí,“ prohlásila tenkrát rezolutně Alžbětina matka.
Jak uvedl web cnn.iprima.cz, již v roce 1943 se poprvé Alžběta objevila sama na veřejnosti bez rodičů při návštěvě vojenské jednotky Grenadier Guard. Tehdy ještě Alžběta Windsorová se podle webu securitymagazin.cz o dva roky později přidala k britské armádě s touhou být co nejvíce užitečná v boji proti nacistickému nepříteli, stejně jako mnoho dalších britských žen. Její přání se splnilo v únoru roku 1945, kdy začala sloužit v ženských pomocných sborech. Stala se automechanikem a její práce spočívala a mimo jiné v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel. Dokázala rovněž bez problému vyměnit kolo u nákladního auta, rozložit a znovu složit jeho motor.
Pracovala v rámci Ženské pomocné teritoriální služby ve městě Camberley v hrabství Surrey. Bylo jí tehdy jen 18 let. Vážný zájem o službu v ženské sekci britských ozbrojených sil však projevila budoucí britská panovnice už o dva roky dříve v pouhých šestnácti letech.
Její otec anglický král Jiří VI. se stavěl k jejímu úmyslu ze začátku odmítavě, nakonec se však nechal přemluvit a s její vojenskou kariérou souhlasil. Zpočátku však panovník chtěl, aby jeho dcera nedosáhla žádné vyšší armádní hodnosti. Jenomže Alžběta si vedla v uniformě velmi zdatně a během pěti měsíců to dotáhla až na hodnost čestné mladší velitelky, což bylo ekvivalentem mužské hodnosti kapitán. Média ji tehdy dala výstižnou přezdívku: „Princezna automechanik“.
Je přitom paradoxem, že Alžběta, která ve válečných sborech opravovala a řídila nákladní vozy, nikdy neměla řidičský průkaz. Díky svému postavení ho však ani nepotřebovala. Bylo však o ni známo, že řídit umí. takže její rodiče, kteří ji několikrát navštívili při vojenské službě, byli na svou dceru patřičně hrdí.
Na rozdíl od ostatních členek Ženské pomocné teritoriální služby však mohla každou noc využívat pohodlí windsorského zámku, kam chodila pravidelně přespávat. To však byla její jediná úleva v rámci jejího působení v armádě. Jinak si plnila všechny povinnosti jako její ostatní kolegyně.
Ženské pomocné pozemní sbory (anglicky: Auxiliary Territorial Service, zkratka ATS) byly podle Wikipedie ženské složky britské armády během druhé světové války. K jejich založení došlo v září 1938. Organizačně se tyto jednotky téměř úplně podobaly mužským, ale třeba systém hodností měly jiný. Tyto oddíly existovaly do 1. února 1949, kdy vznikl samostatný Ženský královský armádní sbor.
Zdroje: