Článek
Byl podmínkou sňatku české princezny Doubravky z rodu Přemyslovců a knížete Měška křest polského vladaře? S vysokou pravděpodobností ano, protože Doubravka jako upřímně věřící křesťanka by si těžko vzala za muže pohana. To pro ni bylo nemyslitelné. Měšek se tedy stal křesťanem, což mělo obrovský význam pro jeho zemi, která se zásluhou přijetí vyšší kultury v rámci christianizace vypracovala mezi přední evropské mocnosti. A na počátku toho stála dcera českého vladaře Doubravka.
Je třeba si také uvědomit, co by se mohlo stát, kdyby Poláci vzdorovali Kristovu učení a odmítali jej. Těžko říci, historie nezná kdyby, ale osud pohanských polabských Slovanů je více než výmluvný. Ti přestali existovat.
Jméno Doubravka, v němčině Guta či Bona, jak je uvedeno na webu biography.hiu.cas.cz, je odvozeno od slova dobrá. Narodila zřejmě někdy mezi lety 933 a 936. Byla svěřena do výchovy řádových sester, patrně v klášteře v bavorském Řezně, kde později studovali i její bratr Strachkvas a sestra Mlada. Dalším jejím bratrem byl nejstarší ze sourozenců český kníže Boleslav II. Pobožný.
Kněžna Doubravka
Někteří historici tvrdí, že sňatek s Měškem byl jejím druhým. Poprvé měla být Doubravka provdána za míšeňského markraběte Günthera Merseburského, se kterým měla mít syna Ekkeharda I. Stoupenci této teorie se dovolávají na saského letopisce biskupa Thietmara z Merseburku, který zaznamenal též události českých a polských dějin. Ten nazval Guncelina, bratra Ekkeharda I., bratrem pozdějšího prvního polského krále Boleslava Chrabrého. V případě pravdivosti této hypotézy byl synem Doubravky z druhého manželství. Úvahu o tom, že Měšek byl jejím druhým manželem, však nelze spolehlivě doložit dalšími prameny a zmíněná konstrukce o nevlastních sourozencích je dost chatrná.
Je jasné, že Doubravčiným sňatkem uzavřeným v roce 965 sledoval její otec Boleslav I. mocenské zájmy ve prospěch své země. Zpočátku se pro Měškovu nevěstu rozhodoval mezi starší dcerou Doubravkou a mladší Mladou. Nakonec vybral starší a mladší byla přisouzena církevní kariéra. Stala se první abatyší nejstaršího českého ženského kláštera benediktýnek u sv. Jiří na Pražském hradě. Boleslav I. správně tušil, že Polsko by mohlo patřit k jeho významným spojencům proti Sasům a pohanským polabským Slovanům. Stejné cíle sledoval i Měšek I. a tak spojenectví utužené česko-polskou svatbou prospělo oběma panovníkům. Polský vladař tím získal získal důležitou vojenskou pomoc od švagra Boleslava II., s níž v roce 967 porazil saského hraběte Wichmanna.
Doubravka si v šíření křesťanství ve své nové vlasti počínala velmi aktivně. Přisuzuje se jí založení kostelů svaté Trojice a svatého Víta v původní polské metropoli Hnězdně a Panny Marie v Poznani.
S Měškem měla několik dětí, dceru Sigrid provdanou za švédského krále Erika VIII. a po jeho smrti v roce 995 za dánského krále Svena Vidlivouse. Hypoteticky bývá za dceru Měška I. a Doubravky považována manželka uherského krále Gejzy a matka Štěpána I. Adelaida. Dále se tomto páru připisuje i syn Vladivoj, který vládl v Čechách 1002–1003. Jejím nejvýznamnějším potomkem však byl prvorozený syn a první polský král, ambiciózní, schopný a úspěšný Boleslav Chrabrý.
Doubravka zemřela v roce 977 a pravděpodobně byla pohřbena v hnězdenské katedrále. Po její předčasné smrti došlo k oslabení a později i k ukončení česko-polského spojenectví. O tom svědčí i fakt, že Boleslav Chrabrý začátkem 11. století dobyl a ovládl na krátký čas též Čechy.
V Polsku je kněžna Doubravka pod jménem Dobrawa stále uctívána a ve 20. století se její portrét objevil i na několika polských bankovkách.
Odkazy:
Dějiny Polska, kolektiv autorů, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2017
