Článek
František Štěpán projevil v oblasti podnikání a obchodu mimořádné vlohy. Jak uvádí Wikipedie, vlády v Toskánsku se ujal roku 1739, které dostal náhradou za Lotrinsko, jež si nárokovala Francie za souhlas s jeho sňatkem s habsburskou princeznou Marií Terezií, ke kterému došlo v roce 1736. Již v roce 1730 se stal místodržícím v Uhrách, kde sídlil v Prešpurku (nyní Bratislava) a krátce také vládl Těšínskému knížectví. V roce 1745 byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen a slavnostně korunován císařem Svaté říše římské národa německého. Nicméně. v té době už se jednalo spíše o formální post bez většího vlivu. Ještě za svého života dal 1764 zvolit a korunovat svým nástupcem - císařem svého nejstaršího syna Josefa II.; pouze Toskánsko zůstalo jako sekundogenitura pro mladšího syna, Leopolda II.
František Štěpán Lotrinský
Skutečnou vládu měla ve svých rukou jeho žena, úspěšná osvícenská panovnice a také korunovaná česká královna Marie Terezie. On se tak mohl věnovat jiným sférám.
A to bylo ku prospěchu jejich zemím. František Štěpán mohl naplno rozvinout svůj podnikatelský talent. My v Českém královském institutu chceme upozornit na to, že je neprávem méně známý, a že i on výrazně přispěl k rozkvětu habsburské monarchie.
Stejně jako předtím v Lotrinsku se i později v Toskánsku pustil do radikálních reforem a zdejší zdevastované hospodářství přivedl k novému rozvoji. Toskánsko se stalo vydatným zdrojem příjmů do jeho osobní pokladny.
Především však František Štěpán projevoval výrazné manažérské schopnosti, jak v podnikání, tak ve světě financí i na císařských statcích. Na západním Slovensku v Holíči a Šaštíně vybudoval textilní manufakturu a manufakturu na výrobu keramiky, na Hodonínsko přivedl pracovité kolonisty z Francie. Založil také uherský královský hřebčín v Kopčanech. Časem zaměstnával na svých statcích a v manufakturách víc než deset tisíc zaměstnanců.
A jako v každé době, jak je správně podotknuto na webu eurozpravy.cz, velcí hráči na ekonomické mapě nejlépe vydělávají na válce. Do čehož se pustil i František Štěpán. Zásoboval jednak habsburské vojsko, ale v průběhu sedmileté války i protistranu pruského krále Fridricha II., což považoval za obzvláště dobrý obchod.
František Štěpán rovněž založil několik bank, centrálou jeho finančního impéria se stal tzv. Císařský dům ve Wallnerově ulici ve Vídni. Nakonec situace došla tak daleko, že František Štěpán půjčoval své soukromé peníze na vysoký úrok i habsburské státní pokladně, která byla ve finanční krizi. Kvůli tomu přenechala Marie Terezie svému manželovi v roce1763 finanční správu země. Finanční situace habsburského soustátí se tak začala rychle stabilizovat.
Když František Štěpán nečekaně ve věku 56 let v roce 1765 zemřel, byla to, jak uvádí web stoplusjednicka.cz, pro Marii Terezii těžká rána. Ti dva se měli celý život opravdově moc rádi a ona v něm nikdy nepřestala vidět svého prince. Manželství trvalo dvacet devět let, šest měsíců a šest dní. Panovnice si po pohřbu nechala ostříhat dlouhé vlasy, šperky rozdala dětem a garderobu svým dvorním dámám. Do konce života nosila jen černé šaty, vdovský čepec a perly na znamení smutku.
Dílo, které po sobě po sobě František Štěpán zanechal, výrazně přispělo k hospodářskému rozkvětu rakouských držav včetně českých zemí. Jeho značné jmění, po otevření testamentu vyšlo najevo, že nahospodařil obrovskou sumu přesahující dvacet milionů zlatých, se stalo základem majetku rodu Habsburků, který ho zabezpečil až do konce monarchie v roce 1918.
Zdroje:
