Článek
Předávání státních vyznamenání, vojenské přehlídky a další významné akce by se měly konat v září, nikoliv v říjnu. Už si konečně musíme přiznat pravdu. Česká státnost trvá více než tisíc let, tedy daleko déle než ta československá s pouhými 69 lety, která je proti ní pouhou epizodou a navíc už neexistuje. I z toho důvodu jsou masivní státní oslavy 28. října nepatřičné.
Den české státnosti připadající na 28. září je připomínkou mučednické smrti knížete svatého Václava, kterého v tento den pravděpodobně v roce 935 nechal zavraždit jeho bratr Boleslav. Svatý Václav byl panovníkem evropského rozhledu, který správně pochopil, co je pro jeho zemi dobré. Uvědomil, si že jenom přijetím křesťanství a začleněním se do západoevropského civilizačního a kulturního prostoru mají Čechy šanci přežít. Osud polabských Slovanů mu dal plně za pravdu.
Svatováclavská úcta má jednu velikou přednost, je jednotícím prvkem českých zemí. Kníže Václav je obecně přijímán jako národní symbol a tak tomu bylo i v minulosti. Například sám mistr Jan Hus byl jeho velkým ctitelem a pravidelně v jeho svátek o něm kázal jako o vzoru křesťanských ctností. Husitská vojska také kráčela do boje se svatováclavským kopím. K Václavovi se kromě katolíků, pro něž to je hlavní český zemský patron, hlásil i biskup jednoty bratrské a učitel národů Jan Amos Komenský.
O ochranu a pomoc svatého Václava prosil český národ vždy v těžkých dobách a v krizovém září 1938, kdy Německo anektovalo Sudety, povzbuzoval Čechy básník František Halas těmito verši.
Kůň bronzový kůň Václavův
se včera v noci třás
a kníže kopí potěžkal
Myslete na chorál
Malověrní
Myslete na chorál.
Fakta tedy svědčí o velkém významu 28. září pro naši vlast a jeho obecném pozitivním přijímání veřejností.
Naproti tomu Československo bylo jen dočasnou záležitostí, které velká část jeho obyvatel od počátku nepřijala za svůj stát. Němci, Poláci, Maďaři a také mnoho Slováků. Ti navíc nedostali v roce 1918 možnost v referendu se vyjádřit o svém osudu, zda chtějí zůstat součástí Uherského království nebo se spojit s Čechy. To za ně rozhodly vítězné dohodové mocnosti Francie a Velká Británie. V roce 1939 se Slovensko poprvé osamostatnilo, což dokazuje, že československá státnost neměla příliš pevné kořeny. Ani v současné době většina Slováků po společném státě s Čechy moc netruchlí, za významný den, který je třeba si připomínat, považuje 28. říjen pouze třetina z nich. Československo se na konci roku 1992 rozpadlo, neexistuje a není třeba ho přehnaně glorifikovat. Mělo také mnoho negativních jevů, které nezmizí jenom proto, že se o nich nebude mluvit. Už se konečně podívejme pravdě do očí a přestaňme lhát sami sobě!
Je tedy dost pádných důvodů k tomu, aby ve státních svátcích nastala zásadní změna a výročí svatého Václava se stalo co nejdříve nejvýznamnějším dnem českých zemí se vším, co k tomu patří. Datum 28. října náleží historii nikoliv současnosti.
Odkazy:
Přehled českých církevních dějin, Jaroslav Kadlec, nakladatelství Zvon, Praha 1991
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/slovaci-vznik-csr-neslavi-165519
