Článek
Jeho panování coby knížete lichtenštejnského trvalo 70 let a 3 měsíce, což je druhé nejdelší funkční období v evropské historii po anglické královně Alžbětě II. Formálně je sice rekordmanem francouzský král Ludvík XIV. se 72 lety vlády, ovšem ten na trůn nastoupil už jako čtyřletý chlapec a v prvních letech za něj ve skutečnosti vládla jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská.
Výčet prospěšné činnosti Jana II. narozeného 5. října 1840 je obrovský. Politická kariéra jej moc nezajímala, proslul hlavně jako filantrop. On se doslova rozdal pro druhé, podporoval chudé, zakládal školy, nemocnice (například v roce 1909 ve Valticích ) a sociální ústavy. Podílel se na ochraně přírody, budoval továrny, stavěl železnice, modernizoval velkostatky a také se příkladně staral o své zaměstnance, kterým zajistil slušné platy, nemocenskou a důchody. Byl rovněž významným mecenášem vědy a umění.
Získal také špičkové vzdělání v národohospodářství a technických disciplínách na univerzitách ve Vídni, Bonnu, Bruselu, Paříži a polytechnice v Karlsruhe, což mu výrazně pomohlo při správě jeho panství v Čechách, na Moravě a v Rakousku, která přivedl k rozkvětu. Zasadil se také o povznesení hospodářství na svých panstvích v Lichtenštejnsku a to výstavbou továren v lehkém průmyslu.V roce 1899 stál u zrodu úrazové pokladny pro lichtenštejnské zaměstnance, kterou z velké části dotoval ze svých peněz. Zlepšil také pracovní podmínky svým podřízeným, jimž rovněž výrazně zvýšil platy. Nelitoval peněz, aby pomáhal lidem a charitativním organizacím. Ročně dával na tyto účely kolem 3,5 milionu rakouských zlatých, což se rovná současným cca 100 milionům korun!
Založil první přírodní rezervaci na Moravě. Jednalo se o Lichtenštejnský prales o rozloze 172 hektarů v Jeseníkách v roce 1903 v lokalitě Šerák-Keprník. Podporoval také turistiku, například výstavbou horských chat, rozhleden atd. Řídil obrovský lichtenštejnský majetek, který činil kolem 600 obcí na území tří států. Lichtenštejnové měli patronátní právo k 237 kostelům ve 174 farnostech, což znamená, že se starali o jejich chod a údržbu.
Investoval do lehkého průmyslu. Například na černokosteleckém panství založil v roce 1892 cukrovar a další v nedalekých Pečkách o pět let později koupil. Své mimořádné manažérské schopnosti využil také jako majitel keramických závodů v Poštorné a v Rakovníku, které tehdy zaměstnávaly až 1000 pracovníků.
Seznam darů a založení různých institucí mezi nimi i mnoha škol knížetem Janem II. je enormně rozsáhlý. Tak v roce 1873 založil ve Valticích ovocno–vinařskou školu a roku 1895 Vyšší ovocnářskou a zahradnickou školu v Lednici. V Úsově zřídil v roce 1898 lovecko-lesnické muzeum. V roce 1912 založil „Ústav pro zušlechťování rostlin knížete Jana z Lichtenštejnu, J. G. Mendela v Lednici na Moravě“, jehož nástupkyní je v současnosti Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.
V Poštorné nechal postavit školu a kostel, ve Valticích pak městské lázně a v roce 1910 se zde postaral o zřízení telegrafu a telefonního spojení.
Kníže Jan II. podporoval řadu vědeckých institucí jako např. Farmakologický ústav vídeňské univerzity a Akademii věd ve Vídni (ročně 10.000 zlatých), velké prostředky věnoval na výzkum rakoviny, kdy 15 let ročně daroval 50.000 zlatých. Finančně také podporoval vydávání knih o historii a umění. Na archeologické výzkumy v Malé Asii věnoval 58.000 zlatých. Rozsáhlé dary uměleckých děl kníže věnoval muzeím ve Vídni, Brně a Opavě.
Jan II. dal v roce 1862 lichtenštejnskému knížectví moderní ústavu, snížil daně a v roce 1868 zrušil jeho armádu. Na jeho území nechal postavit z Rakouska železnici. Kníže vydal v roce 1912 první lichtenštejnskou poštovní známku. Po skončení první světové války, kdy byla v Lichtenštejnsku bída, nechal na své náklady dovážet potraviny ze Švýcarska, které byly zdarma rozdělovány potřebnému obyvatelstvu.
V roce 1925 ústřední lichtenštejnská účtárna v Bučovicích spočítala, že na všechny své dobročinné aktivity vydal asi 73,5 milionů švýcarských franků, z toho nejvíc 28 milionů na milodary jednotlivcům. V současnosti by této částce odpovídalo asi 12 miliard korun.
Kníže Jan II. se nikdy neoženil a zemřel 11. února 1929 v 88 letech na zámku ve Valticích. Pohřben je v rodinné lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna.
Zdroje:
Liechtensteinové, Pavel Juřík, nakladatelství Euromedia Group, Praha 2023
