Mzda přes sto tisíc měsíčně? Standard, zní ze Švýcarska i královských zemí

V čem spočívá to tajemství prosperity? Vyplývá ze samotné formy vlády. Panovník či panovnice se o svoji zemi stará. Je to jeho vizitka. Jako když pečujete o svůj dům, členy rodiny a zušlechťujete svoji zahradu. Podle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je na tom nejlépe Švýcarsko, kde se průměrná mzda přehoupla v přepočtu na české koruny přes 200 tisíc, následuje ho Island, ale v dalším výčtu se to zeměmi, které jsou monarchiemi, jen hemží: Lucembursko, Dánsko, Nizozemí, Norsko a Belgie. Pro někoho možná bude překvapením, že až poté jsou v tabulce země jako Německo a Irsko v doprovodu dalšího království, Velké Británie. I když jde o údaje z roku 2022, příliš velké změny nenastaly.

Zmiňované údaje jsou hrubou mzdou a je fér poznamenat, že nejde o běžnou „výplatu“, protože částky navyšují, ostatně jako každý průměr, nejlépe placení zaměstnanci. Na druhou stranu například Lucembursko kraluje i tabulce nejbohatších zemí světa podle Mezinárodního měnového fondu, který porovnal hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. Zde je absolutně první! A Dánsko či Norsko jsou v první patnáctce.

Za zmínku určitě stojí i často opěvované malé alpské knížectví Lichtenštejnsko. Například učitel si zde údajně vydělá skoro 250 tisíc za měsíc. Mikrostát se štíty hor, opravenými domy i moderními stavbami je plné vkusného luxusu.

Protože těží z turismu, z nerostného bohatství a průmyslu či bankovnictví. Tam se točí velké peníze, o které se tyto země umí postarat. Klíčem k úspěch jsou také investice. A když se má dobře panovník, který zpravidla zůstává na trůnu i desítky let, mají se dobře také obyvatelé země. Vzpomeňme třeba druhý nejmenší stát na světě Monako, v jehož čele stojí kníže a kde je díky daňovému ráji odhadem 30 procent milionářů!

Nejbohatší země také ví, jakými daňovými balíčky přilákat zahraniční investory. A když to všechno sečteme, mohou si dovolit něco, co u nás zní jako sci-fi: nulovou daň z příjmu, nízkou sazbu dalších daní, volný trh či silný sociální systém.

Věděli jste, že v čele bohatého Lucemburska už přes 20 let stojí vzdálený příbuzný Karla IV. Jindřich I. Lucemburský? Jakoby měl potomek českého krále a císaře Svaté římské říše úspěch v krvi, a také srdce na pravém místě. Studoval v Lucembursku, ve Francii i ve Švýcarsku. Má vojenské vzdělání z královské akademie ze Sandhurstu. Navzdory svým rodičům si v mládí prosadil za manželku Marii Teresii Mestre, která je dle šlechtických měřítek neurozeného původu. Doteď jim to spolu klape, mají pět dětí a Lucembursko jen kvete.

Královské rodiny jsou oblíbené. Známým příkladem je třeba Velká Británie, kde lidé milují prince Williama a jeho choť Kate s dětmi. Vzhlížejí k nim a naplno prožívají jejich radosti i strasti.

Navzdory paparazziům britská královská rodina národ stmeluje, má glanc a žije moderním způsobem života s úctou k tradici. Tento model oceňují lidé i v dalších 12 evropských monarchiích, kde své panovníky v mnohém kopírují. Ano, i šlechtici jsou lidé a mají své nešvary, ale vždy za nimi stojí větší skupina příznivců než odpůrců. Například loňský průzkum společnosti YouGov potvrdil, že zachování monarchie si přeje 61 procent Britů, hlavu státu by rádo volilo 24 procent dotázaných a 15 procent bylo nerozhodných. U politiků je to opačně. Konkrétně v Česku podle červencového průzkumu společnosti STEM důvěřuje poslancům a vládě jen zhruba čtvrtina Čechů.

Žijící příbuzní českých králů sice neplní titulky novin tak, jako ve Velké Británii, ale žijí mezi námi a jsou vedeni k úctě, tradici a ke vzdělání. Když ale nemohou vykonávat svoji funkci navazující na staletou historii, plní si své sny i v dalších oborech. A mnozí z nich navštěvují Českou republiku. Například 23letý arcivévoda Tadeáš Salvátor Habsbursko-Lotrinský, velký milovník hudby, letos přijal pozvání na galakoncert k 680. výročí od povýšení arcibiskupství pražského. Mimořádný hudební i historický zážitek se konal ve Španělském sále na Pražském hradě a lidé ani nedutali, když zde následník Marie Terezie promluvil česky. A to je, jak sám říká, „jen obyčejný kluk s neobyčejnými předky.“ Jenže právě oni předkové mu dávají obrovský morální kredit, který mnoha státníkům chybí. Uznejte sami a podívejte se na působivý rodokmen až ke Karlu IV.

Arcivévoda žije a studuje ve Vídni, zbožňuje svíčkovou i řízky a před mořem dává přednost horám. Navíc intenzivně oprašuje svou češtinu, kterou se učil v dětství. Zná své předky a se skromností mluví o svých nemalých úspěších. A to má, jak se říká, život ještě před sebou…

Do naší republiky se rádi vrací i další perspektivní mladí lidé, kteří by mohli nosit korunu. Například děti Karla Habsburského-Lotrinského, vzdáleného příbuzného Karla IV., který je nyní největším kandidátem na český trůn. Ferdinand je automobilovým závodníkem a ani na okruzích nezapomíná na svůj původ - na helmě má císařský znak. Jeho sestra Eleonora pracuje jako modelka i pro celosvětově známé značky.

Život 63letého Karla Habsburského by vystačil na knihu, která ostatně i vyšla. Trojnásobný otec byl rakouským i evropským politikem. V armádě sloužil jako pilot. Zajímá ho ochrana památek (byl předsedou organizace Blue Shield International), kvůli kterým cestoval do válečných zón. A nejsou mu lhostejné ani ty u nás. Žije v Rakousku, je stále veřejně hodně aktivní, otevřeně mluví s českými i zahraničními novináři a kdyby v roce 1918 nevznikla republika a existovalo by Rakousko - Uhersko, byl by nejspíš českým králem.

Mezi našimi opravdu českými aristokratickými rody se vyjímají Lobkowiczové. Jsou spříznění s britskou královskou rodinou i s Přemyslovci, kteří sice vymřeli po meči, ale po přeslici určité příbuzenské spojení existuje. Možná se vám vybaví Jaroslav Lobkowicz, který strávil 15 let v Poslanecké sněmovně, ze které odešel před šesti roky. Je v čele svého rodu a s manželkou Elisabeth stále dávají dohromady rodinný zámek v Křimicích, odkud se v jeho devíti letech museli vystěhovat, protože ho zabavili komunisté. Když ho rodině vrátili, byl jediný, kdo se ze zahraničí vrátil zpět, aby ho zachránil.

Žijících královských potomků je celá řada. Jsou to lidé z masa a kostí a žijí mezi námi. Mít v čele skvělého panovníka je lákavá představa, co říkáte?