Článek
A je to právě Národní divadlo, které je připomínkou předchozí slavné éry, éry monarchie, kdy Národní respektive tehdejší Ferdinandova třída vedoucí od Jungmannova náměstí k Vltavě a k mostu císaře Františka Josefa I. (později Legií), byla symbolem slávy a lesku metropole nad Vltavou. Kromě nejpřednějšího kulturního stánku Čechů zde vznikly i další významné stavby, jako Palác Lažanských, palác Louvre, Topičův dům a další.
V druhé polovině 19. století proslula Ferdinandova třída Pražany lidově nazývána Ferdinandka jako významné korzo pražských Čechů, kdežto Němcům patřily Příkopy. Žily zde významné osobnosti, například v paláci Lažanských pobýval hudební skladatel Bedřich Smetana.
Zdá se však, jako by Národní třída ztratila svůj původní lesk své kouzlo, svoji dávnou vznešenost. Pavel Hrabica v článku na webu metro.cz skepticky uvedl, že je zde více holubů a potkanů než rezidentů. Poukázal tak na fakt, že v centru Prahy ubývají obyvatelé. Třeba takový palác Lažanských býval kromě proslulé kavárny Slavia v přízemí plně obyvatelný. Žila zde také rodina hraběte Lažanského a docházel sem i pozdější slavný spisovatel Karel Čapek coby vychovatel hraběcího synka.
Kdysi byla Národní významnou přední ulicí. Pravda, i v současnosti zde sídlí důležité instituce například Akademie věd, ale své nejlepší roky už má za sebou. Vietnamské večerky, thajské masáže, second handy apod. jakoby snižovaly význam tohoto místa.
Národní třída také utrpěla některými necitlivými demolicemi starodávných objektů, například Chourových domů na jejichž místě stojí Nová scéna Národního divadla nebo historických domů v místech současné stanice metra Národní, z nichž některé podle webu denik.cz pocházely ze 14. století.
Národní třída leží, jak uvádí web kudyznudy.cz , přibližně v místech kde dal v roce 1235 Václav I. ohradit Větší Město pražské, jak se tehdy Starému Městu říkalo. Před hradbou probíhal 15 až 20 m široký parkán s nižší parkánovou zdí a 25 m široký a 8 m hluboký příkop a val. Přes příkop vedly zprvu můstky dřevěné později kamenné, jimiž se vstupovalo do bran a branek.
Současná Národní třída je na rozdíl od některých známých pražských míst jako jsou třeba Staroměstské nebo Václavské náměstí, poměrně mladá. Začala vznikat teprve po roce 1784, kdy došlo ke sloučení Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan v jeden městský celek a byl zasypán hradební příkop.
Ke konci 19. století tudy vedly i koleje koněspřežné dráhy, které se u Vltavy obracely po nábřeží zpět do centra. K zajímavým domům patří Platýz, dům Jana Platejse z Plattenštejna, pak Šternberků. Významný pražský podnikatel a mecenáš Jakub Wimmer nechal přestavět celý tento komplex v obytný nájemný dům. Byl to prý první činžovní dům v Praze a snad také nejvýnosnější. Každou hodinu prý vynášel jeden dukát.
Odkazy:
